5 (a víc) zlatých momentů 7 statečných muzikálovců: Narozeninová bilance podruhé

Možná už jste to zaslechli, ale 7 statečných muzikálovců tento týden slaví 5. narozeniny. To už si nějakou skromnou oslavu zaslouží, a tak jsme si nadělili hned dva články, v nichž trochu rekapitulujeme a vyzdvihujeme články a rozhovory, na které jsme obzvlášť pyšní. A jelikož každý z nás si zakládá na tom, že je originál, tak vzpomínáme… každý tak trochu po svém. Všechno však zaštiťuje číslo 5 a hlavně naše radost. 😉

V první várce »gratulací« dostali možnost se vyjádřit Eric, Annie a Little Lotte (pokud jste článek propásli, můžete se k němu vrátit zde…), tentokrát si vyslechneme pro změnu Džejňulku, George, Nikču a Marťu. Co pro ně posledních 5 let znamenalo? A co by si přáli do té další »pětiletky«? 😊

5 let a já

Tak ono už je to 5 let, letí to jako blázen. 😊 Co se za tu dobu u mě změnilo? Na první pohled by se mohlo zdát, že nic moc. Práci jsem nezměnila, pořád dělám stejný blbosti – například chodím pozdě spát a ráno se mi pak špatně vstává. 😀 Na druhou stranu jsem se od té doby asi dvakrát přestěhovala (ale třeba proti našemu Marťovi jsem v této kategorii žabař 😀), překročila jsem tu bájnou třicítku, které se bál Jon v Tick, tick …BOOM! A hlavně… je mi tak nějak líp na duši. Už se mi občas daří některé věci nechat být, nedělat si tolik starosti a myslím si, že se mám prostě dobře. Můžu se také pochlubit – mám fajn přátele. 💖A hezký obyčejný i neobyčejný život plný krásných zážitků. A postupně si plním sny. Co víc si přát. 😊

Mých Top 5

1. Top zážitek:

Sem řadím takové chvíle, kdy si najednou uvědomíte – ano, povedlo se! Dokázala jsem to, jsem tady a mám možnost tohle naživo zažít. Většinou je to spojené i s cestováním, ale ne snad proto, že by zahraniční divadla byla lepší než ta naše. Ale kvůli tomu, že každá cesta s sebou nese trochu rizika, že se něco pokazí. Čím dál tak člověk jede, tím víc je to »o hubu«. Já mám ale přece jen asi trochu kliku, takže jsem úspěšně usedla v divadle v Edinburghu a zhlédla tam Pretty Woman, v italském Terstu jsem se opět setkala s Fantomem opery a především jsem v Londýně zažila něco fakt úžasného – cestu časem! Samozřejmě díky muzikálu Back To The Future s legendární melodií z filmu a skvělými triky.

2. Top rozhovor:

I v této oblasti jsme měli velkou kliku – už nám na naše zvídavé otázky odpověděla velká řada milých a talentovaných lidí. Co do čtenosti byla největším »bengrem« Monika Absolonová, což mě těší. Také mám moc ráda, když je někdo upřímný, otevřený, laskavý a dokáže u toho být i vtipný, což byl případ například Andrejky Holé.

Na pomyslnou zlatou medaili ale může dosáhnout jen jeden, a to Tomáš Novotný. A teď to neříkám jako jeho fanynka. 😀 Nejenže Tomáš je velmi inteligentní a umí krásně pracovat s českým jazykem, takže když nám poslal odpovědi, měli jsme to už takřka bez práce… Navíc je ale také zábavný, protože se mu povedlo do odpovědí přidat ještě takový osobní vzkaz pro Lumíra Olšovského. Už při prvním čtení jsem se tomu nahlas smála a někdy, když mi tam samy od sebe zalétnou vzpomínky, směju se zas, i po letech. Úplně ho slyším: „Lumíreee, ty stará vojnooo!“
P. S. Tomáš Novotný pořád ještě nebyl v Plzni do role grázla obsazen… my čekáme! 😀

3. Top článek – můj: 

Nechci být moc velký samožer, ale na co jsem pyšná, jsou moje články o skvělých představeních Kinky Boots v Ostravě a Dear Evan Hansen v Brně. Obě jsou to skoro novinky, moderní kousky s nadupanou hudbou a především úžasně silným příběhem. Dodaly mi energii, kterou jsem se snažila přenést ve svém žvanění i našim čtenářům. Doufám, že se mi to podařilo aspoň z části. 😊 Dobrým ukazatelem je mi často i naše Annie, která je obvykle prvním člověkem, kdo mé články čte. Pokud mi hlásí, že jsem ji nějakým textíkem až rozplakala, jsem spokojená a mám pocit, že jsem to nepsala úplně zbytečně. 😀

4. Top článek od někoho jiného:

Samochvála smrdí, takže honem přejděme k ostatním Statečným. Nezvládnu tu sice vyjmenovat všechny, ale ráda čtu každého z nich, protože každý je jiný a má jiný styl. To už jste si ale asi všimli sami. 😀

Mám pocit, že do všech rekapitulací mám tendenci psát to samé, takže mi prosím odpusťte, pokud se budu opakovat, ale vybírám srdcem. 💖 Od Annie mám ráda například její článek o Líp se loučí v neděli, který mě inspiroval k tomu, abych toto představení navštívila. 😊

Marťa je velkým milovníkem Tajemství, což bylo poznat i z jeho nedávného textu. Pořád ale nostalgicky vzpomínám na jeden z jeho vůbec prvních článků u nás. Tím byl Showman, do něhož podle mě otiskl krásu zážitku i něco z vlastní duše.

Nikča je občas stručnost sama, ale vždycky řekne přesně to, co chce. Její styl mě moc baví a nejlíp jí podle mě sedlo téma muzikálu Six. 😉 Jelikož je to taky královna. 😉

George se vždycky hlavně snaží vymyslet něco nového, občas mi to trochu leze na nervy 😀, jindy to naopak skvěle sedne. Nejvíc mě v tomhle směru asi bavila jeho Matilda, kde nás pasoval do role svých spolužáků v jedné třídě. V reálu jsme se takhle kvůli věku nikdy potkat nemohli, ale jeho fantazie byla naprosto přesná – přesně takhle by to totiž vypadalo. 😀

A na konci duhy čeká ještě Little Lotte, která občas pochybuje, jestli budou její články úspěšné. Píše ale krásně a dokládá to i její text o muzikálu Jozef a jeho zázračný farebný plášť. Stejně jako samotný titul, je tenhle článek zkrátka barevný, veselý, hravý a má duši. A jsem ráda, že se k němu i vy, naši čtenáři, pravidelně vracíte. Náhoda? Nemyslím si. 😉

5. Top v kategorii jiné:

Baví mě, když s ostatními Statečnými vymýšlíme něco navíc, třeba nějaké soutěže, kvízy či vám pod stromeček nadělíme něco speciálního. Proto s láskou vzpomínám třeba na to, jak jsme pro vás sbírali PF přání muzikálových hvězd. Kolikrát třeba nějaké to přáníčko přišlo těsně před adventní nedělí a moc dobře si pamatuji, jak jsem ještě o půlnoci v jednom brněnském hotelu (kde jsem samozřejmě byla kvůli nějakému muzikálu) honem nahrávala video na YouTube, aby bylo ráno vše připraveno. Mohla jsem si ale díky tomu vyzkoušet zase něco jiného, odpočinula jsem si trochu od písmenek a klidně bych si to zase někdy zopakovala. 😊

7 statečných svoje narozky slaví,
přitom čas neustále kvapí.
5 let uteklo jak voda,
a nás práce jen utvrdila.
Píšeme, mluvíme, zpíváme
a vše s láskou připravujeme.
Co bylo, už není,
v nové se všechno mění.
Recenze, weby, rozhovory,
jedeme prostě jako divý.
Děkujeme, že jste s námi,
proto jsme Vám stále k mání.
Hola hou, 7 statečných kupředu jdou…

Páté výročí je už opravdu něco, a proto mi dovolte, stejně jako ostatním z mé party, abych vyslovil svých 5 nej…

Za neuvěřitelných 5 let vznikla hromada článků ze všech koutů naší země a dalekého zahraničí a já sám nevím, který z nich byl ten nej. Proto jsem zvolil cestu poděkovat všem členům z mé party. Do každého textu je vtisknut styl každého z nás. Všichni máme úplně jiný styl a hlavně názor, což dělá náš web originálním. Přátelé, děkuji a už teď se těším na další.

Za druhé musím zmínit náš nový web, z něhož mám obrovskou radost. Je to práce nás všech, která se vám všem denně ukazuje.

Za třetí děkuji všem umělcům. Děkuji za jejich spolupráci, ať už do naší rubriky rozhovorů či k dalším článkům ohledně novinek pro web.

Děkuji všem divadlům za uvedení každé novinky i stálého hitu. Vím, že za vším je vždy spousta práce a odhodlání.

No a za páté musím zmínit sebe. Věřte, že často bojuji i sám se sebou, jestli tohle ještě nějak vydržím. Vždy si ale řeknu, že z boje se neutíká. Snažím se přinášet nějaké novinky, cestuji po světě a vidím na sobě obrovský posun. Dříve jsem navštěvoval pouze určité tituly a divadla. Dnes jsem úplně jinde. Vnímám okolní divadla, jejich snahu a poctivou práci. Vidím nové tváře, výborné umělce a krásné tituly.

Do nového roku Vám všem přeji jen to nejlepší. Mnoho kulturních zážitků a nám dost čtenářů… Díky, George 😊

Ani se mi nechce věřit, jak ten čas letí a už slavíme 5 let! Za tu dobu se toho událo hrozně moc, nicméně některé události si zaslouží speciální pozornost. Přivítali jsme mezi Statečnými další dva členy a naše dynamika se ještě více našlápla. Také jsme začali navštěvovat tiskové konference, což konkrétně pro mě znamená mnoho zkušeností do budoucna. Proměnily se i preference divadel, které navštěvuji – dříve jsem většinu času trávila v Praze, poté v Plzni a poslední dobou pro mě hrají prim Brno a především Ostrava. Nemluvě o tom, že se již nebojím za divadlem vycestovat za hranice.

Mezi nejpovedenější články určitě řadím Dreamcast k muzikálu Six (tam jsme se navíc několikrát trefili), rozhovor s Richardem Pekárkem o jeho účinkování v Šanghaji, a také recenzi plzeňské verze Draculy. Já osobně ráda vzpomínám na Marťovu recenzi Bídníků, a ze svých článků na Doktora Oxe.

Sedm statečných muzikálovců, tehdy blog sedmi muzikálových fanoušků, který jsem vnímal jako jejich muzikálový zápisníček, jsem sledoval skoro od jeho začátku. Jako muzikálový fanoušek mám rád weby, které se muzikály zaobírají, zároveň informují o novinkách a rádi rozebírají různé názory. V roce 2021 přišla ze strany Statečných nabídka se připojit se svojí »zapisovací troškou« do mlýna. A jelikož jsem celkem ukecanej a baví mě zkoušet nové věci, je to přesně důvod, proč jsem tady. 😀😊

Se Statečnými, kteří slaví pět let od založení prvního blogu, »souputničím« na tři roky. Ale všem původním autorům přeju, aby v dalších pěti letech Očima7.cz nabralo ještě výraznější obrysy a aby jejich zápisky lidi pořád rádi četli. 😊 Stejně jako já dodnes. 😊 Dostávám se tím k mým oblíbeným pěti článkům z per Statečných.

TOP 5: STATEČNÉ ČLÁNKY

Jsem člověk, který se velice rád nechává strhnout novinkami nebo nasává inspirace. Bylo mi tedy velmi sympatické, když George a Little Lotte přišli s Ne/známými muzikálovými lahůdkami (odkazy ZDE a ZDE). Ať už jsem některé muzikály znal více či méně, strašně mě tohle poňoukání k poslechu, v Česku ne úplně známých titulů, bavilo. Doufám, že brzo budou další díly! 😉 Stejně tak se mi líbil i článek od Eponine o její vysněné cestě na Broadway.

Ačkoli se s ní v tomto článku názorově rozcházím (mě totiž tahle muzikálová potrhlost vlastně děsně bavila), neskutečně mě bavilo číst šťavnatý článek naší Eric o muzikálu Slunce, seno, jahody. Ať souhlasíte s Eric, nebo se mnou, musíte uznat, že je to prostě skvěle napsaný.

Podobnej kecálista ukecanej jako já, je určitě Džejňulka. A její zápisky o mých milovaných Devíti křížích jsou moje oblíbené. Možná i proto, že mi u podobně laděných muzikálů dělá autorka radost konspiračními teoriemi. 😊

Ale mým trvale nejmilovanějším Statečným článkem je sympaticky napsaný a vlastně nesmírně pozitivní článek od Coffeerun. K jejímu Fun Home se minimálně v myšlenkách občas rád vrátím. 😊

TOP 5: MOJE ČLÁNKY

Kdy jindy si udělat reklamu, než tentokrát, že? 😀 Ale nebojte, nebudu vás moc dlouho trápit.

Mezi články, jejichž psaní mě moc bavilo, jsou určitě: Moliére, souborný článek Muzikálové lásky, které voní vínem a Nebesa. No a ne, že by mě bavilo představení, ale psaní o Bídnících bylo také docela záživný. 😀

Fotografie na sociálních sítí k muzikálu Nebesa

A jako pátý článek uvedu ten z ranku poměrně kontroverzních. Nepsal jsem ho ale sám, zčásti za něj totiž může parťák v podobě Nikči. S Nikčou jsme absolvovali řadu tiskovek, z nichž jste si pokaždé mohli přečíst článek v téměř raketové rychlosti. Navštívili jsme spolu také několik představení. Třeba o Třech v sauně jsme psali článek každý sám, ale Draculu jsme dali dohromady společně. A právě to je onen pátý článek. Vím, že vzbudil jisté kontroverze, ale věřte, že jsme ho psali jedním dechem a s nejlepším vědomím a svědomím. 😊

POSLEDNÍCH 5… CO ZA 5?

Původní záměr byl svoje klábosení nad bilancováním o pěti letech statečných (a z toho tři moje roky s nimi) uzavřít něčím tematickým a opravdu čistě bilančním. Témata jako „Pět zážitků se statečnými“ nebo „Jak se za pět let změnilo moje muzikálové gusto“, „Pět nejintenzivnějších zážitků“ či „Pět kusů, na které se těším“ by se vlastně nabízela. Ale touhle cestou se mi moc jít nechce. 😊

Zkrátka. Mám pro vás pět krátkých divadelních přání. 😊

1. choďte do divadel
2. příjemně se bavte
3. ať s vámi v hledišti nesedí žádnej zážitkokazič
4. ať ani vy nejste zážitkokazičem pro ostatní (respektujte ostatní diváky i personál divadla 😉)
5. a hlavně – ať vás k potlesku po konci představení vede jen dobrý zážitek, ať je přirozený a nic vás k němu násilně nenutí 😊