Classic Ballet Gala: Když studenti roztančí Hybernii

Už jste někdy seděli v divadle na představení, u něhož jste vlastně vůbec netušili, co od něj čekat? Přesně s takovými pocity jsme se s kamarádkou Martinou vydaly do Divadla Hybernia na inscenaci s velmi vznešeným názvem – Classic Ballet Gala. Premiéra tohoto výběru nejslavnějších scén z ikonických baletů v podání studentů Taneční konzervatoře hlavního města Prahy proběhla v pátek 15. května a pro diváky, jako jsme my, byla jako stvořená. Ani jedna z nás totiž nepatří mezi pravidelné návštěvníky baletních premiér a jednalo se tak pro nás o zcela novou zkušenost.

O to víc si cením toho, že ač Martina nepatří do naší „statečné“ redakce, ochotně souhlasila s tím se o své dojmy z tohoto večera podělit. Tentokrát jsme se rozhodly přiblížit vám, jak tento večer plný mládí a tance zapůsobil na dvě běžné divačky, a to formou odpovědí na pět otázek. 😊

Balet & já: Jaký je náš vztah k tomuto žánru?

Martina: K baletu mám neutrální, ale otevřený vztah. Nejsem sice pravidelný návštěvník baletních sálů, ale ráda objevuji různé formy umění a vážím si neskutečné fyzické i estetické práce, kterou za tím člověk vidí.

Annie: Já na baletu nebyla celé roky. Vybavuji si návštěvu nějakého pohádkově laděného baletu, když jsem byla hodně malá. A od té doby sice v divadle vyhledávám různé žánry, ale na balet zkrátka nedošlo. Bližší setkání mi umožnila před lety až inscenace Edith – Vrabčák z předměstí, která geniálně propojila balet s muzikálem do jednoho celku. Tehdy jsem byla naprosto okouzlená tím, co všechno se dá pohybem vyjádřit, a od té doby v sobě nosím k tomuto umění velký respekt.

Velká očekávání vs. studentská realita

Vznosný název sliboval velkolepou galashow. Jaký byl ale náš první dojem a jak jsme vnímaly fakt, že na jevišti vystupují výhradně studenti Taneční konzervatoře hlavního města Prahy?

Martina: Do divadla jsem šla s čistou hlavou a bez konkrétních očekávání, což se ukázalo jako dobrý přístup. Představení mělo příjemné tempo, které postupně zrychlovalo, a to mě vlastně bavilo.

Annie: Já jsem jako divák baletem prakticky „nepolíbený“ čekala, že mi toto gala umožní se s žánrem blíže seznámit. Představovala jsem si to podobně, jako když jdete na muzikálový koncert, kde slyšíte nejznámější duety. Původně jsem myslela, že půjde o propojení již zkušených profesionálů se studenty, ale nakonec patřilo jeviště výhradně konzervatoristům. Celý program nás provedl řadou pohádek, nahlédli jsme do Labutího jezera, procestovali Španělsko, Itálii nebo třeba Čínu. Po poněkud rozpačitém začátku představení postupně gradovalo a zejména druhá polovina byla skvělá. Připadalo mi, že i samotní účinkující (kteří mnohdy vystupovali opakovaně) postupně získávali na jistotě a stále se zlepšovali. Jen je škoda, že u tohoto typu skládaného programu není prostor se položit do jednoho uceleného příběhu a naplno ho prožít.

Vizuální stránka: Pastva pro oči, nebo skromná scéna?

Martina: Kostýmy byly moc pěkné a celkově to působilo velmi esteticky a čistě. Dojem mi kazila snad jen podlaha. 😂

Annie: Mně se moc líbilo, jak jednoduše byly řešené kulisy promítané pomocí projekcí. Výborně dokreslovaly dané prostředí, byly propracované, někdy i pohyblivé a skvěle ladily se zdobnými kostýmy. Obzvlášť krásné a výrazné mi připadaly kostýmy ke španělským tancům.

Ten pravý baletní moment: Kdo si ukradl naši pozornost?

Martina: Nejvíc mě fascinovala ta lehkost, se kterou tanečníci zvládají náročné prvky. Poslední čísla večera navíc ukázala velmi dobré sladění všech účinkujících.

Annie: Nejprve mě okouzlil tanec Bibiany Brodové a Ladislava Grolla (Modrý pták a princezna Florina z baletu Šípková Růženka). Zde jsem měla přesně ten pocit, že tancem se dá skutečně vyjádřit cokoliv. Nadchl mě také energický Španělský tanec z Labutího jezera v podání Anny Vávrové a Anety Kuchtové, i několik krátkých, hravých čísel jako Kocour v botách a kočička nebo Čínský tanec z Louskáčka. Moji největší pozornost si ale bez debat ukradl pár Maria Yoshimoto a Leonardo Miroslav Borrmann. Ti společně vystoupili rovnou dvakrát a právem sklidili největší potlesk.

Finální verdikt: Pro koho je Classic Ballet Gala určený?

Martina: Podle mě je to ideální formát pro lidi, kteří s baletem teprve začínají nebo si chtějí užít večer klasických choreografií bez toho, aniž by museli sledovat jeden dlouhý, složitý příběh.

Annie: Upřímně, tohle je otázka, nad kterou sama stále přemýšlím. Skalní milovníci baletu pravděpodobně raději vyrazí přímo na velkou baletní inscenaci i s živým orchestrem. Ti ostatní, kteří by žánr rádi teprve zkusili, zase dost možná nebudou hledat právě v Hybernii, která je vnímaná spíše jako domov muzikálů. Na druhou stranu, krátká délka programu (zhruba hodina a čtvrt bez pauzy) a pohádkově laděné výstupy dávají skvělou příležitost přiblížit balet dětskému publiku. Zde však trochu narážíme na cenu vstupenek, která převyšuje i jiné zavedené tituly.

Ať už je ale odpověď na otázku „pro koho“ jakákoliv, všem mladým účinkujícím z celého srdce přeji, aby jim jejich obrovské nadšení a zápal vydržely co nejdéle, a do budoucna jim přeji celou řadu spokojených diváků. Protože ta snaha a talent na jevišti rozhodně byly vidět. 😊