Alčo, nespěchej do divadla – Etiketa v divadle: Část čtvrtá

Co mají společného muzikálová Alča z Biografu Láska a brouk Kvapník z Včelích medvídků? Mají stále někam naspěch, o této své vlastnosti moc dobře vědí a rádi o ní také zpívají. Naše muzikálová hrdinka pomocí písně Spěchám z repertoáru Hany Zagorové, hmyz z večerníčku pak stále „chvátá, chvátá, nemá chvíli klid“. Dávno už tam měl být… Někdy takto někdo z nás pospíchá i do divadla, někdo další zase dává přednost dorazit tam nejen včas, ale s předstihem, aby právě tolik chvátat nemusel.

Ano, uhodli jste správně, čtvrtý díl naší série článků Etiketa v divadle se bude věnovat právě příchodům do divadla jako takového a pak přímo do sálu. Jak je u nás již vlastně zaběhlou tradicí, naše parta 7 statečných muzikálovců se v tomto bodě úplně neshoduje, každý totiž máme svůj vlastní styl, který je navíc často variabilní podle dané situace. Jedno je pro nás všechny přesto stále klíčové – dorazit zkrátka včas, abychom pozdním příchodem nerušili jak herce, tak ostatní diváky. Ani my nejsme vždycky dokonale připraveni a i nás občas zasáhne nějaká obyčejná smůla. Takže víme, že občas se zkrátka stane, že vše nevyjde a pozdní příchod může nastat.

Jen nás zkrátka zajímá váš názor na toto téma… jak tohle vnímáte zase naopak vy, naši čtenáři? Právě proto jsme se vás i prostřednictvím stories na Instagramu nedávno ptali na dvě otázky:  „S jakou časovou rezervou přicházíte do divadla?“ a „Na kolikáté zvonění se jdete usadit?“

1. S jakou časovou rezervou přicházíte do divadla?

Nejprve se podívejme, jak jsme na tuto otázku odpovídali my Stateční…

Eric: Vzhledem k tomu, že většinou chodím sama, nechodím do baru na drinky, nevedu debatní kroužek a své místo mám v drtivé většině na kraji řady, chodím většinou 10–15 minut před začátkem. S vědomím, že nemusím zvedat celou řadu, když si chci sednout, mi tato časová rezerva na návštěvu šatny a toalety bohatě stačí.

Marťa: Zastávám názor, že pokud přijdete včas, je to úplně jedno. Osobně to mám strašně individuální, představení od představení a divadlo od divadla. 😊 Hlavně včas. 

Little Lotte: To záleží na tom, či som v Čechách, koľko času mám predtým, než sa začne predstavenie, a podobne. Napríklad keď som v Londýne, určite idem skôr, lebo tam sú divadlá často dosť veľké bludiská a ešte sa chcem ísť pozrieť do obchodu so suvenírmi. Naopak, v Čechách, najmä ak idem sama, mám tendenciu prichádzať tak 15 minút pred začiatkom.

Nikča: Velkou roli u mě hraje, zda jsem v tom konkrétním divadle už někdy byla. Pokud je to místo, kde jsem několikrát byla, stačí mi 20 minut. Když jdu někam poprvé, raději přijdu dřív, abych stihla vše v klidu najít a omrknout. 

Annie: Já jsem v tomhle asi trochu extrém, protože obecně nerada chodím někam pozdě. Pokud si chci představení opravdu užít, je to spojené i s tím, že jsem v divadle ideálně tak 30 minut před začátkem a mám čas se na představení „naladit“. Mentálně přepnout z „vnějšího“ světa na ten „divadelní“. Poměrně často je pro mě navíc návštěva divadla spojená s cestováním, a protože se na naše dopravce nemůžeme úplně stoprocentně spolehnout, raději si držím několikahodinovou časovou rezervu a čas v cílové destinaci pak případně využiju na procházku po městě, kávu apod.

Asi dvakrát se mi stalo, že jsem do divadla dorazila až cca 5–10 minut před začátkem a byl to pro mě nepředstavitelný stres. A pokud bych měla přijít až po začátku, nejspíš bych do divadla už vůbec nešla. Neodsuzuju ale nikoho, kdo to má nastavené jinak a stačí mu dorazit až v posledních pěti minutách. Pokud je to pořád před začátkem představení, není to za mě špatně. Jenom je pro mě poněkud výzva jít s někým takovým na představení společně. 😀 Naštěstí ostatní Stateční už pochopili, že pokud jdou do divadla se mnou a chtějí to se mnou vydržet, není dobré vytvářet mi až takto adrenalinové zážitky. 😊

Džejňulka: Pokud to ještě nevíte, já nedokážu být v ničem konstantní, takže jednou přijdu půl hodiny předem, jednou deset minut před začátkem. Záleží, jak daleko do divadla cestuji, jakou mám společnost, jestli se jdu předtím někam najíst. No… pak dokáže příchod ovlivnit i pomalá obsluha v restauraci 😀. Nemám na toto žádný vyhraněný názor, pokud přijdete VČAS, je to za mě jedno.

2. Na kolikáté zvonění se jdete usadit?

Eric: Zpravidla na poslední. Jak jsem zmiňovala, vybírám si místa na kraji řady, tudíž nemá smysl sedat si dřív.

Annie: Já chodím mezi prvními, zvlášť když jdu do divadla sama. Nerada zbytečně lidi zvedám, když můžu sama přijít dřív. Pouze, když sedím úplně na kraji, mám tendenci čekat, než se většina řady zaplní. Trochu mě fascinuje, že ti, co sedí uprostřed, téměř vždy přijdou poslední.😊 Ale pokud dorazí ještě za světla a nezvedají celou řadu už při předehře, těžko jim můžu něco vyčítat. 😊

Little Lotte: Tiež si vo väčšine prípadov vyberám miesta na kraji radu, takže sadať si chodím až na posledné zvonenie. 

Džejňulka: Stejně jako u předchozí otázky – jednou tak, příště jinak. Jasně, když sedím uprostřed, snažím se ostatní neobtěžovat, ale ne vždycky mi to vychází. Vlastně mám radši ty situace, kdy já už v sále jsem a ostatní teprve dobíhají a omlouvají se mi, že mě zvedají. Ale to souvisí s mojí povahou, protože já se radši zvednu a dělám dobráka, než abych otevřela pusu a musela se někoho doprošovat, že chci na své místo 😀. Znovu říkám – pokud nejdete pozdě a nerušíte představení, dělejte si co chcete 😉.

Nikča: Záleží, zda mám sedadlo uprostřed, nebo na kraji. Pokud sedím víc uprostřed, snažím se usadit co nejdřív, abych pak nezvedala řadu. Když jsem ale na kraji, vyčkávám do poslední chvíle právě proto, abych se sama nemusela desetkrát zvedat, protože mi přijde, že ti uprostřed sedící chodí zákonitě pozdě 🤣.

A jak to vidí naši čtenáři?

Vy jste to většinou vzali velmi stručně a napsali jste nám odpovědi na obě naše otázky najednou. Zasloužíte si pochvalu nejen za stručnost, ale také za dochvilnost, jak se zdá. Většinou nám totiž do zpráv přistály samé pěkné zvěsti. Napsali jste nám například následující názory:

„Chodíme cca půl hodiny předem, chodíme hned po prvním zvonění, občas zůstáváme v sále i přes přestávku 😊.“

„Rezerva 20-40 minut a snažím se s prvním zvoněním.“

„Jak stíhám 😊, snažím se minimálně o čtvrt hodiny dříve 😊. A záleží na tom, kde mám místa – doprostřed řady se snažím jít co nejdřív. 😊“

 „Zhruba 20 minut předem a do sálu vždy s prvním zvoněním mezi prvními, mám ráda tu chvíli klidu.“