Broadway v New Yorku a muzikály - Sedm statečných muzikálovců

Hello, Hello, my friends…

Už se vám někdy stalo, že sen, který nosíte dlouho v hlavě a především v srdci, se stane skutečností? Mně ANO. Jsem nesmírně rád, že se můj sen stal realitou a já se mohl ocitnout na místě, kde má divadlo (a především muzikály) své rodné místo. Broadway denně navštíví miliony lidí a hraje se tu bezpočet muzikálových titulů. Není čas ztrácet čas a já se rozhodl toho využít naplno a se vší parádou. Viděl jsem proto v průběhu několika dní hned devět různých představení. Dovolím si je jmenovat: &Juliet, The Great Gatsby, The Notebook, Hadestown, Titanique, Chicago, Death Becomes Her, Six a Harry Potter and The Cursed Child.

No a tímto přichází na řadu otázka a zároveň i odpověď. Samozřejmě je třeba k tomu napsat nějaký článek. Ale jak? Neváhal jsem a ihned oslovil svoji partu a poprosil jsem, aby mi položili otázky ohledně toho, co by je na mém výletu zajímalo. A troufám si říci, že to snad bude zajímat i vás. Tak jdeme na to. 😊

1. Je něco, čím tě prostředí broadwayských divadel zaujalo a s čím se u nás běžně nesetkáváme?

Musím se přiznat, že ač tato otázka působí jednoduše, tak není vůbec jednoduché na ni odpovědět. Zaujalo? Ano, zaujalo a dost věcí. V první řadě vás zaujme Broadway jako celek ulic, kde se nachází neskutečné množství divadel, v nichž se denně hrají nejrůznější muzikálová představení. Každé divadlo má svůj vlastní muzikál, který se tam pravidelně hraje. Co vás ale ihned zaujme, je krása každého divadla. Ač to kolikrát zvenčí nevypadá, uvnitř se nachází krásné divadlo, které je nádherně nazdobené a svým interiérem jedinečné. Samozřejmě je vše přizpůsobeno danému repertoáru. Každé divadlo je opravdu obrovské, má velkou kapacitu sedadel (pohodlných), divadla navíc nemají žádné šatny, takže zde nečekáte ve frontě. Je zde několik barů (pití je dovoleno brát do hlediště) a stánků se suvenýry. Základem je živý orchestr, ozvučení a skvělá scéna. Pohotový personál a samozřejmě luxusní obsazení. Když se okem zaměřím zpátky na otázku a především ten závěr »u nás běžně nesetkáváme«, tak mě rozhodně jedna věc napadne. Nemyslím to nijak zle, ale oproti našemu rybníčku v Česku, jsou to rozhodně výkony. Stejně tak jako londýnský West End, i zde se jede na maximum. Je až téměř nemožné, že stejný člověk roli hraje každý den, přesto s takovou energií a chutí, jako kdyby to hrál zrovna poprvé. Baví mě sledovat každého člena v obsazení a i ta sebemenší postava tam hraje na plné obrátky. No a to je to, co mě zkrátka baví. Cena odpovídá výkonu. Mám radost, když to takto vidím i u nás, ovšem najde se bohužel pár představení, kde takový pocit vůbec nemám.

2. V poslední době se v divadelních kruzích dost diskutuje o otázce divadelní etikety, tak by mě zajímalo, jak to vypadá s diváky na Broadwayi. Dokázal bys to nějak porovnat s West Endem a našimi divadly?

Etiketa? Taktéž zajímavá otázka, o níž by se dalo mluvit velmi dlouho. Osobně si myslím, že doba jde vpřed a tím se mění i pravidla. Zajisté to je i generací atd. Je jedno, jestli to je Londýn, nebo Broadway, zkrátka zde se meze nekladou. Převážná část obecenstva se skládá z turistů – tudíž je logické, že divák, který celý den chodí po městě, nepůjde do divadla ve společenském oblečení. Tím pádem je uvolněný oděv zcela normální. Určitě je to ale jiné, pokud se jedná o operu. Ovšem co se týče muzikálu i činoher, tam převládá volný styl. Myslím, že se tento fenomén pomalu blíží i k nám. Došel jsem k tomu po mé nedávné návštěvě Hudebního divadla Karlín, které považuji za místo, kam se náleží patřičně obléct. Už jsem i tam viděl lidi v teplákové soupravě apod. 😊

Co se týče občerstvení, tak na Broadwayi je dovoleno konzumovat nápoje přímo v sále. Můžete si zakoupit kelímek s logem daného muzikálu, do kterého vám barman namíchá váš drink. Kelímek vám poté zůstane na památku. Zároveň se jedná o dobrý marketing – vydělávat se dá prakticky na všem. Na West Endu je typická zmrzlina během přestávky, pro změnu na Broadwayi jsem se zase setkal s popcornem a dalšími slanými lahůdkami. Musím se přiznat, že zatím jsem se nikdy nesetkal s žádným problémem během představení. A to i přesto, že poměrně nedávno proběhlo pár událostí, kdy diváci mířili červeným laserem přímo na herce, což je opravdu hrozný. Sečteno podrženo, zatím u mě vyhrává zahraničí. Uvolněný dress code je prostě pohodlnější a pití v sále – proč ne? Sice je pak v sále po představení nepořádek, ale zároveň je to další přísun peněz do pokladen divadla.

3. Kolik přibližně stojí lístky, playbills a tak?

Hmm, začnu třeba programem. Broadway je typická právě pro programy typu Playbills. Jedná se o divadelní program, který dostane každý divák zdarma po příchodu do sálu. Playbills je malý časopis, který obsahuje základní informace o daném představení. Dozvíme se zde aktuální obsazení, jména autorů, ale taktéž i případných záskoků v dané roli. Rozhodně to není program, na který je každý z nás zvyklý. Například takové fotky z představení zde rozhodně nenajdete. Nějaká představení mají samozřejmě ještě další program, který už se víc podobá našemu, ovšem ten už si musíte koupit. Jeho cena není zrovna malá. Pohybuje se okolo 20 dolarů.

Ceny lístků jsou samozřejmě různé a je zde několik možností, jak si je pořídit. První možností je navštívit oficiální stránky daného muzikálu. Dále můžete hrát různé loterie o vstupenky, případně vystát frontu před divadlem či navštívit prodejny TodayTix. Podle toho všeho se samozřejmě odvíjí ceny lístků. Dají se koupit za opravdu vysoké ceny, zaleží též na kategorii sezení atd. Když to vezmu jednoduše: Já sám jsem si kupoval lístky, kde se cena pohybovala v průměru 1000 – 1600 Kč. Někdy jsem vyhrál i loterii, díky čemuž to pak vyšlo ještě na méně. Takže to znamená, že se dá pořídit lístek i za téměř stejné peníze, jako zaplatíte za vstupenky v některých divadlech u nás. Stačí se v tom umět trochu pohybovat. Přesné rady nejsou, musíte vše hlídat a koupit ve správnou dobu.😊

4. V New Yorku jsi viděl představení Harry Potter a prokleté dítě. Jaké to bylo? Je stylizované do potterovského světa v takové podobě, jak ho známe z filmu, nebo tě překvapily nějaké zásadní odlišnosti? Jedná se o dvoudílné představení. Hrají se oba díly najednou pouze s přestávkou? Nebo jak to funguje?

Předem musím říci, že jsem opravdu veliký fanoušek Harryho Pottera. 😊 V Londýně jsem byl už několikrát a doteď jsem nikdy neměl šanci toto představení navštívit. Nevýhodou je, že je rozdělené na dvě části a je kolikrát prakticky nemožné se na ně dostat. Buď jsem měl možnost vidět pouze první, nebo druhou část. Dlouho dopředu ho pak také kupovat nemohu, protože nevím, co a jak bude. Proto jsem byl rád za možnost navštívit toto představení právě v New Yorku. Zde je představení sloučené v jeden příběh. Výhodou je především cena vstupenky za jedno představení a jistota, že zhlédnete celý příběh. Samozřejmě jsem četl knihu, takže znám celý příběh a musím říci, že vše důležité se odehrává i na jevišti. Harry Potter a prokleté dítě je obrovská show, kde se nemožné stává skutečností. Takové množství efektů, kouzel a všeho možného jsem dlouho neviděl. Vše je perfektně sladěné do posledního detailu. Nechci příliš prozrazovat příběh, ale je zde vše a také skutečně každá postava, která se mihne v knižní předloze. Mohu jen lehce navnadit, že se dočkáme turnaje čtyř kouzelníků, kde se hrdinové opravdu potápí na jevišti do vody. Mozkomorové létají vzduchem skrz celý sál, Uršula vyjede s celou umývárnou, objeví se i Snape, Voldemort a další… Radím vám: Oči dokořán a ústa zavřít. 😂 Je to prostě jízda plná naděje a odhodlání. Dojemný konec vám určitě vžene i slzu do očí. Rozhodně doporučuji. Možná se někdy vydám na návštěvu West Endu, ať vím, v čem je tam toto dílo jiné a proč je delší…

5. Kdybys měl vybrat jeden nejsilnější divadelní zážitek, který si odnášíš, který by to byl?

Nejsilnější zážitek asi proběhl díky muzikálu The Notebook, který známe díky filmu pod českým názvem Zápisník jedné lásky. Musím se přiznat, že toto představení bylo naprosto geniální. V celém příběhu se prolíná život jednoho páru, který vidíme jak v pubertálním, dospělém, tak i důchodovém věku. Toto spojení je plné silných emocí. Zážitek přichází skrz celý příběh, text a hudbu. Ne náhodou celý sál ke konci propuká v pláč, to jsem opravdu ještě nezažil. Dodnes tento muzikál beru jako vzor a nádhernou vzpomínku.

6. Jak je to s muzikálovými suvenýry na Broadwayi?

Pro nás muzikálové fanoušky je slovo suvenýr přímo magické a je nutnost si vždy nějaký pořídit.😊 V každém divadle se nachází prostor, kde můžeme najít tyto muzikálové lahůdky – různé mikiny, trička, magnetky, hrníčky, tašky, CD či propisky. Samozřejmě někdy i programy a tak dále… záleží jen, co chcete a co vám váš finanční limit dovolí. 😊

Stejně jako v Londýně, i zde si po představení můžete zajít ke Stage Door pro podpis vašeho oblíbence. Není jisté, jestli se zrovna objeví, ale ve většině případů se vám alespoň nějaký kousek v podobě podpisu podaří ulovit. Proto je důležité mít po ruce váš Playbill. 😊

7. Co bys doporučil někomu, kdo se vypraví do NY poprvé? Co by nás mohlo překvapit, ať už mile, nebo nemile? Čemu je dobré věnovat pozornost při organizaci cesty?

Co bych asi tak mohl doporučit? To je úplně jasný. Bezva přátele, odhodlání, štěstí a především – No stress. Rad mohu dát tisíce, ale myslím, že je dobré, aby si tím každý prošel sám. Pokud někdo z vás již trochu cestuje a navštívil už West End v Londýně, tak další krok je rozhodně Broadway. Dnes už vím, že není čeho se bát, chce si to jen užít. To jediný, co nám zbyde, jsou vzpomínky, ty nám nikdo nevezme. Rozhodně to chce mít nějaký plán, itinerář. Říci si dopředu, co chci vidět a pak si jít za tím. Jak rychle se dají sehnat vstupenky, vás může pak jen překvapit…

8. S jak velkým předstihem je třeba kupovat vstupenky? Mám šanci sehnat vstupenky až na místě v den představení?

Myslím, že šance sehnat lístek v den představení je dost vysoká a určitě se vám to povede. Můžete hrát loterii, přijít brzo ráno do fronty na TodayTix a vystát ji, pokecat s fanoušky divadel a opatřit si svůj lístek. Pokud jste v NY na více dní, tak jeden z nich takto můžete využít, vím to z vlastní zkušenosti. Samozřejmě jsou ale představení, která jsou velice populární či kde hraje světová hvězda a tak podobně. V takových případech se rozhodně vyplatí kupovat vstupenky s předstihem.

V NY je dobré, že téměř každý den se vám podaří nakombinovat dvě představení – odpolední a večerní. Pokud si někdo ale potrpí na jistotu a nemá rád stres, tak doporučuji koupit si lístek dopředu. Pak se ale může stát, že cena bude úplně někde jinde. Lístek, který nejprve stojí třeba 200 dolarů, se dá později sehnat i za 70, 60 apod.

9. V New Yorku jsi viděl muzikál &Juliet, který znáš už z Londýna. V čem byla tahle dvě uvedení jiná a bylo jedno z nich pro tebe v nějakém ohledu lepší? Větší zážitek, apod?

Muzikál &Juliet je plný energie, radosti a hitů, které každý z nás určitě zná. Vystřídají se tady různé druhy hudebních pecek, co pravidelně slýcháme z rádií a z TV. Příběh Romea a především Julie pojednává o tom, jak by to dopadlo všechno jinak, kdyby si autor trochu pohrál se scénářem. 😊 Musím říci, že jsem se strašně těšil, že budu moci znovu zhlédnout tohle představení a především obě verze porovnat. A verdikt? Bylo to naprosto stejné – scéna, světla, hudba, zkrátka vše. Akorát obsazení bylo jiné a stejně tak skvělé. Zde akorát záleží, kdo vás třeba více zaujme v dané roli. Samozřejmě že z obou divadel by se dalo vybrat. Rozhodně to nebylo žádné zklamání a já si to parádně užil. Také to bylo moje první představení, které jsem na Broadwayi viděl. Takže start se vydařil a já už se pak jen mohl těšit na další…

10. Kolik titulů jsi dohromady stihl, v kolika divadlech a za kolik dnů?
Pokud bys měl šanci výlet zopakovat, dal bys příště ještě víc, stejně, nebo bys trochu ubral?

Je to neuvěřitelné, ale celkem jsem stihl 9 různých představení v řádu 6 dní. Pro někoho to je nepředstavitelné, pro mě to je normální. 😊 Já prostě miluji divadlo, a když už je ta možnost, tak se musí holt patřičně využít. Každé divadlo bylo jiné, své, osobní. Každý titul byl jiný, originální. Nelituji návštěvy ani jednoho představení, naopak jsem nesmírně rád, že jsem toto vše mohl vidět. V čase, který jsem měl vymezen na NY, se toho už ani víc stihnout nedalo, protože jsem měl v plánu ještě další výlety. Slovo ubrat neznám. 😊 Věřím, že kdyby byla ještě možnost, pokračoval bych vesele a s chutí dále. PS: Doufám, že se tam ještě vrátím, protože NY má svoji atmosféru, která se vám dostane do těla a jen tak vás nepustí.

11. V čem vidíš největší rozdíly mezi muzikálovými divadly u nás a těmi v New Yorku? Nejenom ohledně samotné show, ale také třeba co se týče prostor a zázemí, atmosféry, apod.?

Tato otázka je jednoduchá a zároveň těžká v tom, abych neurazil některá naše divadla. Samozřejmě vše se odvíjí od peněz, práv, licencí apod. To je prostě základ. Ať už Londýn, nebo NY, mají tam obrovská divadla, což pro mě není nutnost. Výhoda ale je, že v jednom divadle hrají pravidelně po nějakou dobu pouze jedno dané představení. Což u nás prostě nejde. U nás mají divadla svůj repertoár, kde střídají několik titulů. S tím souvisí scéna, vytvořená přesně pro potřeby daného muzikálu. Za zmínku taky stojí obsazení. V zahraničí hraje pouze jedno obsazení bez alternace, což zajišťuje konzistentní kvalitu představení. Samozřejmě že herci mají záskoky pro nemoc, nebo mají dané dny, kdy nehrají a hraje za ně tzv. COVER. Vše se ale dozvíte dříve, je to napsané i na oficiálních stránkách. U nás je problém, že někdy hrají dané role až 3 různé alternace. Navíc, když si k tomu přidáme již zmíněné střídaní titulů, tak se může stát, že daný herec hraje svoji roli jen jednou za hodně dlouhou dobu. V takovém případě se někdy stává, že tím dochází ke ztrátě kvality nastudování. Chodím opravdu hodně do divadel, takže jako pravidelný divák to vnímám.

Navíc v zahraničí mají školy, kde herci přímo studují na daný obor. Ano, my tu sice taky máme školy, ale upřímně, kolik lidí z nich se ve skutečnosti prosadí v divadle? No a jsme zase u peněz… hvězda z TV zaručeně přiláká lidi do divadla. Sice to chápu, ale doufám, že někdy v budoucnu se to trochu změní.

Další věc je rozhodně režisér, který má co nabídnout. Pokud dělá jeden režisér několik let představení v jednom divadle, je to prostě znát. Nová krev vždy umí vymyslet nové nápady. Jsem nesmírně rád, že mohu dát třeba příklad z Brna, kde jejich Matilda, byla téměř totožná jako ta londýnská. Samozřejmě jiné prostory, ale to ostatní se moc a moc povedlo. Ovšem já nechci hanit naše divadla, protože je mám moc rád. Jsem rád za každou novinku, která se k nám dostane, akorát někdy méně znamená více.

Co se týče atmosféry, ta je určitě jiná. V zahraničí lidi divadlo prostě milují. Je to na nich vidět, nebojí se tam různých témat, takže mají širokou škálu možností a výběru přestavení. To u nás zkrátka ještě nejde. Pokud se vybere nějaké závažné téma, hrozí, že nebudou chodit lidi. Jsem strašně rád, že právě Brno, Ostrava a Plzeň se toho nebojí a umí nám přinést zajímavé tituly, které se uvádějí ve světě. V tomto ohledu Praha docela zaostává.

PS: Důležité je, že je úplně jedno, kde se nacházíte. Ať už v zahraničí, u nás, nebo někde na venkově. Důležité je umět se bavit a především podporovat kulturu. Rozdíly jsou a budou. Je jasné, že pokud do divadla chodíte pravidelně a vidíte několik titulů ročně, tak už vnímáte nějaké rozdíly.

Děkuji moc za rozhovor…

Mějte se moooc krásně, užívejte a navštěvujte divadla nejen u nás, ale i ve světě. Já děkuji moc svým kamarádům, jak z party 7 statečných, tak i dalším lidem a přátelům, které jsem mohl potkat a sdílet s nimi své zážitky a pocity. Díky, Díky… George