Loučení s muzikálem Robin Hood: Jak jsme se zbláznili, bla bla a tak dál

Zatímco Cyrano by odhodil v dál svůj širák, těžko říct, jaké gesto rozloučení by si zvolil Robin Hood… Ten muzikálový nás ale skutečně již za měsíc opouští. Jak se můžeme dočíst na webu Divadla Kalich: „POSLEDNÍ ŠANCE VIDĚT TENTO MUZIKÁL V KVĚTNU 2025!“ Poslední termíny k dispozici jsou konkrétně v pátek 23. a pak v sobotu 24. května (v sobotu se jedná o odpolední i večerní představení). A pak tenhle rytíř bez bázně a hany opustí náš muzikálový Sherwood. Stateční muzikálovci však jako jeho věrní zbojníci neztrácejí naději a věří, že by se tento skvělý titul mohl někdy v budoucnu vrátit.

V každém případě je třeba mu vzdát poslední hold a poklonit se mu za jeho čestný souboj. Na divadelních prknech válčí s šerifem z Nottinghamu již od září 2010! Navíc start muzikálu Robin Hood byl vysloveně unikátní díky reality show Robin Hood – Cesta ke slávě, vysílané na TV Prima, v rámci níž se obsazovaly jednotlivé hlavní role. Sestavu zkušených umělců tak tehdy doplnily nové tváře – nejen Jan Kříž, ale i Radka Pavlovčinová, Míša Doubravová (dnes Tomešová) a další.

S postupem času se obsazení různě měnilo. Pojďme si tedy společně připomenout alespoň všechny představitele titulní role Robina  – Tomáš Savka, Václav Noid Bárta, Ján Jackuliak a především Jan Kříž, který jako jediný zůstal až do derniéry. Jeho lásku Marianu v minulosti ztvárňovaly Martina Bárta (později zkoušela štěstí v Eurovizi) či Nela Pocisková, v posledních letech jsme v úloze »po čertech hezké, ale vzteklé« Mariany vídaly především Lucii Šoralovou a Míšu Tomešovou.

Leona Machálková, Kamil Střihavka, Martin Pošta, Richard Tesařík, Zdeněk Podhůrský, Jiří Zonyga, Petr Opava, Marie Křížová, Betka Stanková, Michal Pleskot, Bedřich Lévi, Jan Karásek,… ti všichni a mnozí další se dříve či později stali součástí této zbojnické výpravy, a to v režii Jána Ďurovčíka, který se postaral i o nápadité choreografie.

Né, prosím, ještě schovejte kapesníčky, na všechno ještě bude čas.😊 Část naší party by totiž ráda přidala pár svých slov a vzpomínek na tento muzikál s hudbou Ondřeje Soukupa a texty Gábiny Osvaldové. Co bylo podle nás vůbec nejlepší a co se zas až tak nepovedlo? Změnili bychom něco, kdybychom měli tu moc? Kromě George, Annie, Nikči a Džejňulky s námi tentokrát odpovídá i další divák.😉 Jak nám Džejňulka posléze ve svém textu osvětlí, na jedné z repríz měla jako doprovod svoji milou kamarádku. Jelikož ta viděla Robina Hooda úplně poprvé, měla zajímavé postřehy, které jsme se rozhodli (s jejím svolením) do našeho článku také zahrnout. A pro tuto příležitost jsme tuto další »čestnou Statečnou« překřtili přezdívkou Romeo. Tak, připravit, pozor… a šíp už letí! 😊

***

Muzikál Robin Hood – trefil se ti tenhle hrdina šípem přímo do srdce? A pokud ano, čím?

George: Musím se přiznat, že moje cesta s tímto představením je opravdu dlouhá. Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl zúčastnit natáčení pořadu Robin Hood – Cesta ke slávě. Tím se odstartoval můj obrovský zájem o toto dílo. Už samotná znělka pořadu mě nutila pouštět si ji pořád dokola a dokola. Už tenkrát jsem měl tušení, že toto představení bude skvělé. No a měl jsem pravdu. Autorské duo Soukup a Osvaldová je zárukou úspěchu.

Když už je řeč o Robinovi, tak jsem měl také štěstí na všechny alternace. Navíc, díky této soutěži se vlastně dostala do Divadla Kalich řada osobností, na které chodím ještě dnes. Maruška, Míša, Honza a další. To jsou jména, na která se vždy těším. A pokud jde o muzikál jako takový? V době, kdy se začal uvádět, přišel opět s něčím jiným, což mě neskutečně bavilo. Budu rád, když se někdy v budoucnu vrátí. A ať je jeho cesta jakákoliv, tak nás opět zasáhne stejně rychle jako jeho šípy.

Annie: Muzikálového Robina Hooda vnímám víc jako sympaťáka nežli romantického hrdinu. Líbí se mi, že není dokonalý, ale je zkrátka moc fajn. A totéž by se dalo říct vlastně i o Marianě. To dodává jejich vztahu na uvěřitelnosti. Moc se mi k sobě hodí. 😊

Muzikál jako takový ale rozhodně mezi mé srdcovky patří – pro krásnou hudbu, vtipné texty, výborné choreografie i povedené obsazení. A navíc jsem díky netradičnímu televiznímu konkurzu tehdy „objevila“ Honzu Kříže. 😊

Nikča: Byť se pro mě nejedná o muzikál, který bych měla ve svých top, zasáhl mě šípem do srdce jako úžasná zbojnická show. Hudba pro mě nebyla nejvýraznější prvek, ale zpracování příběhu si mě spolu s kostýmy získalo.

Džejňulka: Já k Robinovi přišla dost se zpožděním (jako obvykle 😂) a o soutěži, která stála na jeho počátku, jsem se dozvěděla až zpětně od Statečných. Myslím si, že i píseň Až se zblázním, mi kdysi představila Muzikálová výzva (díky níž se naše Statečná parta poznala a dala dohromady). První návštěvu jsem absolvovala až v roce 2018 díky ostravské kamarádce, ale… ten šíp opravdu přilétl a probodl mi srdce skrz na skrz. Zkrátka, řečeno slovy muzikálu – jsem se »zbláznila«.

Vzpomínám si, že poprvé mě Robin dojal k slzám a podruhé jsem se zase strašně moc nasmála – to bylo v roce 2019 a zrovna to byla taková repríza, kde se pokazí, co se dá, ale působí to děsně vtipně. Herci si tam i leccos přidávali a došlo i na »hromadné halucinace«, jak to trefně nazval Honza Kříž. Ve scéně s příjezdem mnicha Tucka totiž figurují i skřeti, kteří mají být pro ostatní postavy neviditelní. Tentokrát s nimi ale normálně začali improvizovaně zpívat a bylo to naprosto legendární.

Znovu jsem vyrazila ještě v roce 2021 (tehdy také vyšel můj článek o Robinovi u nás na webu) a po delší pauze v roce 2024, kdy jsem ale začínala mít pocit, že představení už je tak trochu »přehrané«, respektive už je asi pro účinkující trochu rutinou a už tomu malinko chybí ten drajv z minula. Všechno dál šlapalo jako dobře namazaný stroj, ale už vlastně jen ze setrvačnosti.

Takže naprosto rozumím tomu, že přišlo rozhodnutí uspořádat derniéru. Je to za mě správný krok, ale co si budem… zase mám zamávat na rozloučenou jedné své muzikálové lásce. Takže co zákonitě následovalo? Ano, správně, samozřejmě jsem okamžitě prohlásila, že musím jít ještě jednou… naposledy… a pořádně se rozloučit. A rovnou jsem vytáhla i kamarádku, která muzikál vůbec neznala. Navíc byla tak hodná, že mi tuhle moji osobní derniéru dala k narozeninám! 💖A bylo to zase krásné.

Romeo: Muzikál mi přišel zbytečně dlouhý a děj byl zbytečně komplikován příliš velkým množstvím postav. Například postavy dvou skřetů mi přišly naprosto nadbytečné a působily spíše jako výplň. Chápu, že jejich přítomnost měla umožnit přípravu herců na další scénu a změnu kulis, ale neměly žádný vliv na samotný děj a spíše odváděly pozornost diváka.

Co bych ale ráda ocenila, byly vynikající herecké a pěvecké výkony všech, především hlavních postav. Měla jsem však pocit, že tvůrci si nebyli úplně jistí, v jakém tónu chtějí muzikál mít – zda romantický, dramatický nebo komediální. Některé momenty se mi zdály být směsicí všech tří, což trochu ztěžovalo celkové vnímání příběhu.

Předloha, podle které se muzikál držel, byla sice zřejmá, ale někdy mi unikaly důležité detaily z příběhu. Možná to bylo způsobeno akustikou, protože texty písní, které byly klíčové pro pochopení děje, mi občas nebyly zcela srozumitelné. Některé postavy nedostaly prostor, aby se plně projevily, což je škoda, zejména vzhledem k délce muzikálu.

Je nějaká postava či písnička, kterou máš na Robinovi nejraději?

George: Uff. Tato otázka by se dala rozepsat na pekelně dlouhou odpověď. Budu se snažit být stručný. 😊 Pokud jde o postavu, tam jsem rozhodně miloval Čarodějnici. Ta byla luxusní. Miloval jsem její texty a i melodii její postavy. Tanec čarodějnice byl pro mě vždy vrcholem představení. To se fakt povedlo.

Pokud jde ale o mojí nejhranější píseň z tohoto muzikálu, tak to byla a bude Bla, bla a tak dál… Znovu musím připomenout, že Osvaldová je bohyně textů a Soukup zase bůh hudby… fakt se jim to povedlo. Takže měnit nemusím vůbec nic…

Annie: Vzhledem k tomu, že Robina Hooda pamatuju od úplných začátků, postupně se to trochu měnilo. Dlouho u mě vedla Mary a Ann. Krásný je Ten javor, ale tahle písnička mi nikdy do kontextu muzikálu úplně nezapadala. Myslím, že by byla krásná i samostatně. Vždycky mě taky bavil duet biskupa s šerifem z Nottinghamu, v němž slyšíme nejen to, co říkají, ale i to, co si myslí. 😊 No, a aktuálně u mě asi vede Poprat se s tmou. Vždycky miluju ten pocit, když je jasný, že tentokrát už má Robin opravdu jednoznačně navrch, byť to tak ještě pár minut předtím vůbec nevypadalo. 😊

Nikča: Z postav mám určitě nejradši Čarodějnici a Asiata (snad se tak jmenuje), protože jeli fakt bomby. 😂 Zároveň mi přišlo, že si získali velkou pozornost, i přestože se nejedná o postavy hlavní.

Džejňulka: Ohledně písniček je to ten vzácný případ, kdy jsem si postupně oblíbila skutečně snad všechny skladby, ať už romantiku, smutné a bojovné skladby i rozverné a vtipné písničky. Ještě s těmi chytlavými texty! Robin mě opravdu baví od začátku do konce. Nejvíc jsem se ztotožnila s Tuckovým (výborný Michal Pleskot) opileckým voláním: „Jsem tichý jak myška, jak borová šiška!“

Stejně jako George i Nikču mě moc baví i Čarodějnice a její „pomsta bude sladká“. Radku Pavlovčinovou i Marii Křížovou to podle mě muselo neskutečně bavit (Leonu Machálkovou jsem neviděla). Stejně tak boží byla i služebná Kitty s její proslulou anglickou kuchyní. V této roli jsem viděla hned tři skvělé dámy – nejprve Marii Křížovou a Míšu Tomešovou, později hned dvakrát Charlotte Doubravovou. Každá byla jiná, svá, originální, ale spolehlivě nás rozesmály všechny tři. A jak pěkně kmitaly nožičkama! 😊

Romeo: Vynikající byly výkony všech postav, jak herecké, tak pěvecké. Zejména postava Čarodějnice mě velmi zaujala.

Našlo by se i něco, co se v tvých očích nepovedlo a dalo by se vylepšit?

Annie: Tak v tomhle směru mám poměrně jasno (a dokonce jsem to už zmiňovala i ve svém dřívějším článku). Výstupy skřetů jsou pro mě postradatelné. Myslím, že tento muzikál dostatečně pobaví i bez nich. Mnohem vtipnější mi přijde třeba mnich Tuck, obzvlášť v jedinečném podání Michala Pleskota.

Nikča: Jak jsem již zmínila, hudba je za mě nejslabší prvek, ale těžko říct, zda bych ji měnila, protože na stranu druhou se sem vlastně hodila. Jen mě mrzelo, že jsem si po odchodu z divadla nepamatovala jedinou píseň, což mám ale u všech děl dua Soukup – Osvaldová.

Romeo: Určitě bych doporučila zkrátit délku muzikálu, zredukovat některé výplňkové postavy a věnovat více prostoru těm klíčovým, které posouvají děj. U některých pasáží mi připadalo, že byly zbytečně pomalé a nic podstatného se v nich neudálo. Na druhou stranu chápu, že přenést příběh Robina Hooda, který má tolik rozměrů – romantických, dobrodružných, historických i akčních – do muzikálu, je náročné. Oceňuji, že se to tvůrcům povedlo, i když to zřejmě nebylo jednoduché skloubit do tak krátkého časového rámce, navíc s pěveckými čísly.

Džejňulka: Chtělo by se říct – skřeti, ale jejich písnička mě vlastně docela baví. Jejich scénky jsou za ta léta již ohrané a hlavně mi připadá, že už to ani samotné herce nebaví (i když se snaží vtípky trochu měnit na základě aktuálního dění, což je skvělé 😊) a je jim prostor postupně ubírán a ubírán na úplné minimum, které je asi nutné už jen proto, aby se stihla třeba proměnit scéna, herci převléknout, nebo se prostě jen na moment zastavit a oddechnout si.

Faktem ale zůstává, že muzikál trvá tři hodiny a to je dost. Možná by nějaké drobné krácení vůbec neškodilo.

George: Pokud mi něco vadilo, tak to byla asi jedna jediná věc. Vzhledem k tomu, že jsem toto představení viděl opravdu hodněkrát, tak jsem, co se týče zapojení skřetů v představení, došel do fáze lehkého vyhoření. 😂 Musím to ale vysvětlit… Když vidíte toto představení jednou, je to super. Podruhé se ještě snažíte usmívat, ale po desáté už vám to bohužel nepřijde vtipné. Takže to je asi v mých očích jediná chybička na tomto představení. 😊

***

Co by nám k tomu asi řekli samotní skřeti, kdyby si mohli náš článek přečíst a přišli by na to, jak je nepěkně pomlouváme? 😂 Jako bychom je slyšeli: „Tak vidíte, pane kolego, o nás už není zájem… No, to nevadí, dáme si radši něco dobrého k pití. Áááá, mana nebeská!“ A dál by to neřešili, protože jsou nad věcí a hlavně mají velkou výhodu v jedné věci. Jak sami zpívají: „My nemusíme s lidma žít, a tak se žije líp!“ A sám Robin je už zvyklý, a tak by odvětil: „To byla krutá slova, já děkuju ti za ně!“ Inu, bla, bla a tak dál. Sbohem, Robine, měli jsme tě moc rádi! 💖