Muzikál DONAHA!: Příběh ve třpytivém balíčku s barevnou mašlí

Dámy a pánové, pohodlně se usaďte, než začne show, jakou svět ještě neviděl. S vlastní kůží na trh zde přichází obyčejní chlápci, kteří přišli o práci v továrně. Samozřejmě je řeč o muzikálu DONAHA! v Divadle Na Fidlovačce, o němž jsme tu už nějaký ten článeček v minulosti měli. Ba co víc, už jste možná kdysi četli i moje povídání na toto téma, protože jsem tento titul viděla, když se uváděl v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla. Teď se musíme ale podívat na zoubek verzi z Fidlovačky a tu jsem spolu se svou maminkou navštívila v říjnu 2025.

Hudebně sice mezi moje favority nepatří a řekla bych, že melodie v něm nejsou vyloženě hity, jež si zapamatujete. Zato má DONAHA! fajn příběh, který v sobě kombinuje humor i vážnější témata. Hlavní postavy mají problémy se sebevědomím. Jsem dost atraktivní? Nejsem moc tlustý /moc starý/ moc hubený? Jsem dobrý manžel či táta? Budu mít někdy přátele a skutečný život? To jsou otázky, co je v noci budí ze spaní. Jistě, občas zapochybují i o velikosti svého nádobíčka, jenže to už se zase dostáváme spíše k tomu legračnímu. Všechny problémy jsou v tomhle muzikálu navíc zabalené ve třpytivém balíčku a ovázané barevnou mašlí. Tím mám na mysli především skvělé choreografie, plné energie a života. Zde se o ně postarala Ivana Hannichová.

Nejvíc mě bavilo, když pánové nacvičovali na svou velkou show. Je skvělé pozorovat někoho, o kom víte, že tančit umí, ale on to pro vás schválně kazí, aby vás pobavil. Vůbec jsem nevěděla, koho sledovat dřív. Zároveň jsem si u toho vzpomněla i na všechny své vlastní pokusy o tanec 😂. Přesně takhle to vypadá. Rytmus není můj nejlepší kamarád, koordinace několika různých pohybů dohromady mi nikdy nešla, navíc všichni lektoři jsou prostě strašně rychlí a jde jim to zdánlivě automaticky, což mě vždycky akorát dopálí 😂. Bylo tedy sympatické vidět podobně zoufalé snahy na jevišti. Ovšem tihle chlapi mají víc trpělivosti než já, takže za chvíli se jim začalo dařit, a to i díky práci s basketbalovým míčem. Choreografie s ním byly za mě prostě úžasné.

Pořádně žhavé číslo má navíc hned v úvodu Marek Lhotský, coby striptérský profík Buddy. Hned ze začátku se tak rozhodně zapotíte, což jsem vlastně ani nečekala. Jsem ale ráda, že Marka v rámci této role nechali také něco říct, protože když ho vidím, vždycky se mi vybaví jeho málomluvná úloha v Muži se železnou maskou.

O DONAHA! na Fidlovačce už tu v minulosti psala třeba Annie a já s ní hodně souhlasím především v tom, že i když se jedná o představení poměrně dlouhé (190 minut), utíkalo to celou dobu jako voda. Byla to legrace, byla to show, skoro bych řekla, že se jedná o ideální titul třeba na Silvestra. I když možná si to myslím jenom proto, že děj je zasazen do 90. let, což je dekáda, v níž jsem se já sama narodila. I když si z ní moc nepamatuju, tak i ty následující „nulté“ roky pro mě mají devadesátkový nádech.  A co jiného tehdy frčelo na Silvestra než estrády v televizi, že? 😊

Devadesátky v DONAHA! pocítíte především při pohledu na kostýmy z dílny Jany Chamlarové. Nepovažuji se za módního experta, ale občas to za mě bylo až moc velké retro. Především Daveova manželka vypadala, jako by se na jeviště opravdu propadla z nějaké jiné dekády (může za to asi i divoká paruka). Na druhou stranu jiné vedlejší dámské postavy měly zase modely, co skoro vypadaly jako dnešní. Pravda ovšem je, že některé módní trendy se zkrátka stihly za tu dobu už zase vrátit do hry, takže to nehodnotím jako něco negativního.

Přece jen o něco víc než kostýmy se mi ale líbila scéna Jaromíra Vlčka, kterou bych shrnula jako velmi rafinovaný prostor, co umí dobře pracovat s náznaky. Nepotřebujeme žádnou obří továrnu ani striptýzový klub, přesto tam zdánlivě jsme. Díky kulisám rozděleným do několika menších prostorů kolikrát nahlížíme i k jednotlivým postavám domů, přičemž u Bukatinských nám stačí pohled do koupelny, u Jerryho zase vidíme něco mezi obývákem a ložnicí (a vzhledem k tomu, jak je na tom finančně, to je možná všechno, co tam má 😂), v patře zase tušíme obydlí Malcolma s matkou. Když se podíváme k Nicholsovým, hodně toho odehrají rekvizity (představte si největší kýč hrající si na luxus a máte to 😁). Jednu scénu také strávíme na pánských toaletách, s níž si tvůrci opravdu vyhráli, takže působí skutečně realisticky. Naštěstí ale nepřidali žádný odér, pro tato místa typický. 😊

V této „záchodové“ epizodce potkáváme především dámské osazenstvo, jež sice v DONAHA! nemá hlavní slovo, rozhodně však není nijak upozaděno. Když nic jiného, v úvodu jejich nadšený výskot rozhodně nepřeslechnete 😂. Později už nemají takový prostor, například dámy Barbora Mošnová, Tereza Martinková a Vanda Chaloupková zde figurovaly spíše jako takové moc pěkné „křoví“ a vlastně musím ocenit, že jsou týmové hráčky a šly do toho. Focus je víc zaměřen na Jerryho bývalou ženu Pam neboli Martinu Šťastnou a jejího nového partnera v podání Michala Zelenky. Myslím si, že především Pam působí celou dobu dost rozumně. Jedná v zájmu svého syna, i když je jasné, že ani její bývalý jí není zcela lhostejný. V závěru mu nádherně fandí 😊. Jejich syna Nathana si zase zahrál Filip Procházka, který mě odzbrojil svým suverénním chováním. Působil velmi uvolněně a Nathanova moudra pronesená směrem k tátovi vždy působila vtipně 😊.

Dlouho se na jevišti neohřeje ani Eliška Nezvalová coby Malcolmova matka, ovšem myslím si, že i tak na ni nezapomenete. Její vykreslení alkoholičky na dně sil je až mrazivé. Naštěstí se můžeme spolehnout na to, že z té depky nás zase někdo brzo vytáhne, třeba přímá a optimistická paní Jeanette neboli úžasná Ludmila Molínová. Tato úloha taky není bůhvíjak velká, ale spolehlivě vás rozesměje. Navíc je to taková matka striptérského pluku 😂. Kde by chlapci bez jejích odborných rad byli…

Moc mě bavilo, jak uklidňovala na pohled drsňáckého Bejka, když si nebyl jistý, zda obstojí v celé své kráse. Tohoto motorkáře si zahrál Denny Ratajský a bavil mě od první chvíle až do konce. O tom, že umí skvěle stepovat, už jsem věděla. Ale že dokáže roztančit i panděro, tak to jsem netušila 😂. Rovněž skvěle předstíral bolest při chůzi, a tak jsme se s maminkou chechtaly, že to pajdání známe z domova 😊.

Obdiv patří též Zdeňku Maryškovi, jenž v DONAHA! ztvárnil několik malých vedlejších rolí a ani o taneční číslo nás neochudil. Moc tleskám a nechápu, proč ho chlapi taky nevzali do party. Holt potřebovali odborné vedení od Harolda Nicholse, kterého představoval Jaromír Dulava. Po komické stránce mě také moc bavil (i když v Legendě jménem Holmes o ždibec víc 😂), v té dojemnější části jeho příběhové linky jsem se ale na něj nějak nedokázala plně vnitřně navázat, takže tam by v pomyslném souboji zvítězila spíše Plzeň. Možná to bylo i tím, že mi k sobě moc vizuálně neseděli manželé Nicholsovi. Haroldovu ženu Vicki ztělesnila Marika Procházková. Nemám jí vlastně co konkrétního vytknout, spíše se jednalo v mých očích o nevyladěnou chemii. Marika mě však spolehlivě pobavila svou naprosto vyrovnanou reakcí na to, když jí exekutoři sebrali střechu nad hlavou.

Poměrně v klidu bere život, tak jak přichází, i Ethan v podání Lukáše Adama. Tato postava mi dřív připadala jako trochu ňouma, ale zde vůbec ne, spíš jako někdo, kdo má zkrátka srdce na dlani. Když se má svléknout, tak se prostě svlékne a nedělá cavyky 😂. Ovšem když je v jeho okolí někdo, kdo potřebuje absolutní podporu a žádné výčitky, tak je také připraven do akce. Někoho takového bychom asi měli mít v životě všichni, co? 😊 Tohle štěstí měl v DONAHA! Malcolm (Martin Überall), který to ostatně potřebuje jako sůl, protože jeho život má do pohádky sakra daleko. Na začátku mu Jerry s Davem v podstatě zachrání život, ale tehdy to vypadá ještě jako legrace, mladická nerozvážnost a blbina. Moc nevěříme, že by se Malcolm chtěl zabít, jenže když pak zjistíme, jak to má doma a že je vlastně na všechno hrozně sám, už to tak komediálně nepůsobí. Začíná nám ho být extrémně líto, takže já jsem šťastná, že našel partu přátel a Ethana coby nejbližší osobu. Martinu Überallovi se skvěle povedlo vybalancovat tragikomiku tohoto osudu a působil naprosto uvěřitelně. Jeho výkon byl jeden z vůbec nejlepších, řekla bych.

Nevím, možná je to trochu spoiler, tak si případně přeskočte na další odstavec, ale kluci jsou zcela jasně víc než kamarádi. To, jakým způsobem se sblíží, působí naprosto přirozeně, takže jsem jim moc fandila. Popravdě jsem už úplně zapomněla, že tam nějaká taková romance je. V Plzni mě asi to spojení nijak nezaujalo, zkrátka body navíc má tady naopak Fidlovačka 😊.

Co mají obě verze společné? Přece Tomáše Savku v roli Davea, což je mimochodem moje oblíbená postava 😂. Když je ve stresu, tak se přejídá, hmmm, koho mi to připomíná 😀. Byla jsem moc ráda, že byl Savka znovu obsazen a že jsem na něj zrovna natrefila. Ostatně já jsem tentokrát k lístkům přišla jako slepá k houslím (záskok za známou v indispozici, tak ještě jednou moc děkuju! 😊), tím pádem jsem ani předem nezkoumala termíny aktérů. Ale udělalo mi to zkrátka radost, i když věřím, že i alternace Martin Schreiner bude super.

Tomáš Savka pro mě zkrátka Dave JE, tam vlastně není ani co chválit. Musím mu také smeknout, že od minulého DONAHA! zhubnul, vypadá výborně, a proto když má v ději Dave narážky na svou váhu, je to vlastně už dost přehnané. Ale ono sebevědomí je největší svině, takže kolikrát se i v reálu lidé vidí úplně jinak.

Kdybych měla být hnidopich, řekla bych jen, že mě mrzí absence kyblíku KFC 😂. Místo toho byly alespoň chipsy, kyblík mi přesto malinko chyběl. Na druhou stranu blízko Fidlovačky žádná pobočka není, možná by se jim špatně sháněl. Navíc má teď KFC i špatnou pověst a divadlo se třeba nechce zbytečně plést do téhle kauzy. Na druhou stranu to mohl být klidně úplně obyčejný kyblík s nějakým jiným logem. A jeden kousek kuřete v něm, a iluze by byla dokonalá i tak 😂.

Perfektní byla rozhodně Daveova žena Georgie v podání Venduly Příhodové. Pěvecky to byl zážitek jako pokaždé 😊. Herecky byla též přesná, navíc s Tomášem mi k sobě docela pasovali. Zkrátka výhra.

Na závěr si pak nechávám hlavní postavu Jerryho, jehož bez alternace ztvárňuje Přemysl Pálek. Když bylo před časem toto obsazení oznámeno, bylo pro mě právě Přemkovo jméno jasným impulzem pro to, abych si pražské DONAHA! nenechala ujít. Jerry totiž není moc „hrdina“ a chová se občas (nebo možná pořád) jako vůl, a tak je potřeba, aby ho hrál někdo, kdo má dostatečné charisma, díky čemuž mu odpustíte. To se zde nadmíru povedlo 😊. A kromě toho ještě Přemek skvěle zazpíval a zatančil. V jeho podání to vypadá jako hračka 😂. Takže se nedivím, že s ním do toho jeho přátelé nakonec šli.

Také jsem ráda, že jsem sehnala lístky a mohla se zase jednou pokochat a pobavit. Mamka si sice zezačátku nebyla jistá, jestli to na ni není až příliš rozjuchané, přesto si nakonec večer užila i ona. Hlavně jsme byly rády, že jsme představení vůbec stihly 😂. Celá Praha totiž zrovna v ten den stála v koloně a tramvaj se posouvala spíš přískoky než plynulou jízdou. Do divadla jsme dorazily jen pár minut před začátkem, avšak zdálo se, že jsme rozhodně nebyly jediné. Kdo ví, jestli v zácpě neuvízl i někdo z obsazení 😂. Každopádně to byl malinko adrenalin, ale stálo to za to! 💖