Muzikál Klan Baťa: Swing, beatbox a hledání vizí napříč generacemi

Miluji atmosféru letních scén a ta v prostorách Musea Kampa, kde se každoročně můžeme těšit na nové životopisné inscenace, patří mezi mé nejoblíbenější. Už samotné prostředí Kampy v sobě nese osobité kouzlo protkané nádechem minulosti. A co teprve, když se ve druhé půli setmí, jevištní schodiště se podsvítí a vznikne nálada doslova magická?

Přesně takové pocity ve mně na začátku srpna vyvolala letošní novinka – muzikál Klan Baťa. Představení mě strhlo od první minuty, ale s příchodem večerní tmy a světelných efektů se přede mnou rozprostřel ještě působivější svět. Příběh o několika generacích slavného obuvnického rodu, o jejich vzestupech i přešlapech, mě naprosto uhranul.

Klan Baťa přináší příběh o střetu. Střetu generací, tradic s pokrokem i životních jistot s nebezpečným rizikem. Otevírá otázky o lidských hodnotách, osobním poslání a síle rodiny. V čem vlastně tkvěla podstata tohoto obuvnického klanu? V zachovávání tradic, nebo naopak v tom, že každý z jeho členů měl jasnou vizi, za níž si šel bez ohledu na překážky?

Stejný souboj hodnot nám tvůrčí tým pod vedením režisérky Adély Laštovkové Stodolové servíruje i ve vizuální a hudební složce. Minimalistické scéně kontrastují pestré kostýmy Terezy Aulické – od elegantních obleků v neobvyklých pastelových odstínech včetně odvážné růžové až po moderní variace na černá kimona. Ta jsou navíc okořeněna nápaditým detailem – stuhami a lemováním s moravskými lidovými motivy, které nám neustále připomínají rodové kořeny Baťových.

Hudební doprovod Petra Zemana a Pavly Zeman Bečkové namíchal pestrý žánrový koktejl – od dobového prvorepublikového swingu přes rokenrolový drajv až po rap a živý beatbox Filipa Solčányho. Celkovou energii představení pak dotvářejí hravé a dynamické choreografie Marka Zelinky a Lindy Rančákové, doplněné o stepařské prvky z dílny Terezy Kopecké a Vojtěcha Havelky.

Pojďme ale přejít k osobě, bez níž by slavné obuvnické impérium nikdy nevzniklo. V roli Tomáše Bati se představil Marek Lambora a pěvecky i tanečně zvládl svou úlohu s naprostou suverenitou. Baťa v jeho podání je muž, jenž se nevzdává ani ve chvíli, kdy by to ostatní dávno vzdali. Prochází existenčními krizemi, věří ve své schopnosti, ale zároveň cítí silnou zodpovědnost za své zaměstnance. Firma je pro něj vším. Má jasné vize a neuvěřitelné charisma, kterým dokáže strhnout davy. Přestože mu na blízkých záleží, rodina musí často ustoupit zájmům podniku. Celou inscenací tak prostupuje opakující se motiv malého synka z rodu Baťů, toužícího pouštět si s tatínkem draka. Splní mu to vůbec někdy někdo?

Dramaticky nejvýraznější a nejkomplexnější postavou se však stal Tomášův nevlastní bratr Jan Antonín. Jeho představitel Tomáš Klus musel na jevišti odehrát přerod od dítěte a lehkovážného mladíka přes kontroverzního lídra až po zlomeného muže, který po druhé světové válce čelí obvinění z vlastizrady, odchodu do emigrace a soudním sporům s vlastní rodinou. Tomáš mě v této úloze naprosto ohromil. Postava Jana Antonína ve mně po celou dobu vyvolávala protichůdné emoce. Věřila jsem jeho dobrým úmyslům i přesvědčení, že pro firmu dělá to nejlepší, přesto řada jeho rozhodnutí působila destruktivně. Když jsem se po představení vrátila domů, byl to právě Jan Antonín Baťa, o kom jsem si okamžitě začala dohledávat historická fakta. Tomáš Klus zde strhl pozornost nejen jako zpěvák, ale především jako výborný činoherní herec.

Nemalý prostor dostávají také další potomci Tomáše Bati – jeho syn Tomáš Baťa mladší (Peter Pecha) a vnuk Thomas George (Tomas Sean Pšenička). Právě tato dvojice tvoří vypravěčský rámec celého příběhu a zosobňuje zmiňovaný generační střet. Zatímco syn kráčí v otcových šlépějích a úzkostlivě dbá na zachování rodinných tradic, vnuk je přesvědčen, že dědovy hodnoty v dravém moderním světě nestačí a firmu táhnou ke dnu. Jak dopadne pomyslné setkání zakladatele s nejmladším členem klanu, když se vnuk rozhodne prosadit radikální změny?

Přestože je příběh Baťovy rodiny postaven převážně na mužských postavách, opomenout nesmíme ani dámy. Tou nejvýraznější je žena Tomáše Bati Marie v podání Radky Pavlovčinové – silná osobnost, která se z lásky vzdala prestižního společenského postavení, aby byla oddanou oporou svému muži i synovi. Výrazný prostor dostává též Markéta Schimmerová Procházková v dvojroli první lásky Tomáše Bati a následně Sonji Baťové, manželky jeho syna. Bylo fascinující sledovat, jak se přímo před očima diváků proměňuje z nesmělé prvorepublikové dívky v energickou a sebevědomou dámu, jež svého muže aktivně podporuje ve vedení podniku.

Stejně jako u ostatních inscenací na Letní scéně Musea Kampa i zde platí, že žádná role není malá. Mimořádnou pochvalu si zaslouží skvěle sehraná company ztvárňující pestrou mozaiku menších, ale mnohdy klíčových postav. Vedle choreografů stepu Vojtěcha Havelky a Terezy Kopecké či beatboxera Filipa Solčányho dodali představení obrovskou energii také Kristýna Stránská, Matyáš Adamec a Adam Rameš.

Klan Baťa je energické představení, které vedle úsměvných momentů a chytlavých muzikálových čísel přináší především silné poselství o rodině a životních hodnotách. Emotivní finále ve mně rezonovalo ještě dlouho po závěrečné děkovačce. Pokud budete mít příští léto příležitost zavítat na Kampu, tento jedinečný počin si rozhodně nenechte ujít.