Muzikál Obyčejná holka: Rodinný klan na jednom jevišti

Obyčejná holka – to je Lucie Bílá. Je to nejen hvězda první velikosti a již dlouhá desetiletí první dáma české pop music, ale hlavně máma, kamarádka a příjemná krásná žena, kterou nemusíte znát osobně, aby vám vždy takto připadala. Je to umělkyně, kterou nesemlel showbyznys ani bulvár, ale která svou poctivou prací a pílí vybudovala oslnivou kariéru bez zbytečných manýrů a zůstala uvnitř i navenek obyčejnou holkou toužící po obyčejném štěstí.

Dáma, jež má za sebou úspěchy, nespočet ocenění a velká vítězství na hudebním poli i na muzikálových jevištích, se uchýlila do komorního prostředí vlastního divadla, kterému po letech uměleckého chátrání vrátila pohodu, světlo a takřka rodinnou atmosféru, která na vás dýchá, kdykoliv do něj vstoupíte. To je Divadlo Lucie Bílé – stánek, kde rozdávají úsměv a kde se cítíte jako doma. A možná je to právě ta atmosféra, která láká tolik diváků na neotřelé hudební tituly a přispívá k tomu zahodit starosti za hlavu a užít si muziku, zábavu i blízkost setkání.

Po komorních představeních jako Láska je láska, Maminy, Taťkové či Srdeční záležitosti byla jen otázka času, kdy přijde další muzikál, kde si Lucie Bílá zahraje doslova samu sebe – čili nejen pophvězdu, ale i tu obyčejnou holku. A ten si Lucie Bílá nadělila ke svému jubileu. Muzikál Obyčejná holka z pera libretisty a režiséra Antonína Procházky dostal na jeviště kromě kupy legrace i Lucčinu nejbližší rodinu – syna Filipa Kratochvíla a manžela Radka Filipiho.

Přitom samotný příběh muzikálu se může jevit jako prvoplánový. Popová hvězda Rebeka Gray má plné zuby vystupování, a tak před velkým turné do všeho hodí vidle a uteče někam na vzdálené ostrovy. Její manažer Max je s nervy v koncích, když se v útrobách divadla objeví švadlenka Dáša, podobná Rebece nejen vzhledem, ale i hlasem, a dokonce zná i její repertoár zpaměti. Rebeka ale není jediná hvězda onoho turné: je zde ještě mladík René Skalský, který zase pro změnu prchnul před mafiány, a jeho manažer Jura místo něj najme (a ukecá na spolupráci) svého kamaráda z Hané Lojzu Hubičku. A tak na turné vyrážejí Dáša s Lojzou, o němž si myslí, že je René, a naopak. Pouze jejich manažeři znají pravdu. A ve své podstatě jakýkoliv příběh, který stojí na záměně osob, je předvídatelný: jeden hraje někoho, kdo není, a ten druhý je uveden v omyl…

Samotný muzikál má hned od začátku rychlý spád a nikde nezadrhává. První půlka je plná neskutečných skečů, vtipných situací a někdy až neomalených dialogů, jeden gag střídá druhý a divák se ještě nepřestal smát jednomu vtipu a už se směje druhému. Proměna Rebeky v Dášu, její pózy a výrazy – nic z toho nelze pozorovat s vážným obličejem; spíš si řeknete, že Lucie si na nic nehraje, umí si udělat legraci sama ze sebe a možná takto nějak vypadá i doma u plotny. Naproti ní Lojza Hubička (Peter Pecha) se do svého protějšku Reného vůbec nepřevtělí a je Lojzou od začátku do konce. Oba manažeři Max (Denny Ratajský) i Jura (Viktor Javořík) jsou choleričtí neurotici, jejichž herectví bylo spíš o přehrávání a pitvoření se, ale do projektu tohoto typu to zkrátka patří. Každopádně se postarali o kupu srandy a zejména píseň Jsi můj pán z muzikálu Dracula nabrala úplně jiné obrátky, než jsme zvyklí.

Druhá půlka již tak vtipná nebyla, ale zase se v ní víc zpívalo i tančilo, a prostor dostali i ostatní účinkující. Velmi výrazná byla hlavně Květa (Markéta Schimmerová) a dvojice mafiánů Hektor (Jan Battěk) a Boris (Martin Holec). Velký prostor v druhé půli dostal také Filip Kratochvíl jako syn Rebeky Ondra, který mě překvapil, jak civilně a velmi přirozeně hrál i zpíval. A jak dojímavě vyzněl duet Ondry s Dášou, si zřejmě umíte představit. Jen škoda, že se na jevišti vlastně nesetkal s Rebekou, a tak mnohé zůstalo nevyřčené a děj tím pádem trochu nedotažený.

Další výraznou, čistě činoherní rolí byla bulvární novinářka Irena (Kateřina Pechová), které oba dvojníci pořádně zamotají hlavu. Role Dášiných dcer Martiny (Viktorie Procházková) a Naty (Natálie Dvořáková) byly zejména činoherní a taneční. Zmíním ještě tanečnici Evu Zítkovou, fanouška Rebeky Radka Filipiho a dva hlasy, které bylo pouze slyšet z reproduktorů: hlas šéfa Jiřího Lábuse a hlas moderátora Patrika Rozehnala.

Obyčejná holka je muzikál plný hitů Lucie Bílé. Písně jako Co sudičky přály nám, Dobrý kafe, Byl by hřích, Čarodějka, Růžový brýle, Jednu malou chvíli, Máma, Pojď klidně spát a kupa dalších zazněly v částečně vtipném podání, jelikož byly součástí děje, ale hlavně zněly něžně, komorně a velmi osobně. Již zmíněná Jsi můj pán byla na můj vkus už hodně velká recese, stejně tak Zrcadlo, která je známá v podání Karla Černocha či Petra Muka, obě však donutily diváky popadat se za břicho, a tak účel splnily. Celé představení bylo však hlavně o lásce, hledání štěstí, okamžicích, které stojí za to uchovat si v srdci, a hlavně o rodině, která je základem všeho, co je v životě důležité. Zkrátka „byl by hřích po světě s pláčem jít.“

Foto: Patrik Černoch, Divadlo Lucie Bílé