Muzikál Osmý světadíl: Na vlně velkého poznání

V Divadle Kalich se po 14 letech opět hledá Osmý světadíl. Tento jukebox muzikál se v době svého vzniku stal mimořádně úspěšným v Praze i Bratislavě, a tak byla jen otázka času, kdy se opět vrátí na prkna svých domovských divadel. Základ je sestaven z elánovských hitů, které kapela stihla za celou téměř padesátiletou kariéru napsat a pustit do éteru, a taková nálož kvalitní muziky je vždy trefa do černého. A s velkým elánem se odehrála i slavnostní kališnická premiéra.

Písně „slovenské továrny na hity“ – poprockové skupiny Elán jsou sázkou na jistotu, jelikož spojují několik generací Čechoslováků navzdory poměrně nedávnému politickému rozdělení obou zemí (32 let není zas tak dlouhá doba). Zejména kvalitní texty jsou nadčasové a přežijí určitě několik dalších generací, a troufám si říct, že kapela Elán je jedním z těch pojítek Čechů a Slováků, které se jen tak nepřetrhne. Hudba spojuje národy – v případě Elánu tato věta platí na sto procent. Letos jsem měla dokonce to štěstí, že jsem zažila parádní koncert Elánu v O2 areně, který byl nabitý energií až po strop a ty písně ve mně rezonovaly ještě několik dní. A to i navzdory tomu, že zrovna lídra Joža Ráže moc nemusím, jelikož jeho ječivý zpěv mi trhá bubínky, ale musím uznat, že jeho projev k Elánu neodmyslitelně patří a dělá ty songy výjimečnými.

Osmý světadíl jsem do obnovené premiéry viděla pouze jednou, a to právě v Kalichu. Pamatuji si, že jsem dlouho váhala s jeho návštěvou. Důvod? Moje averze vůči hit muzikálům, kterou se nijak netajím (kdo čte moje články, jistě už tuto skutečnost zachytil). V případě „Osmáku“ bych ale byla hodně nespravedlivá, kdybych ho nazvala pouze produktem komerčního záměru a slátaninou známých hitů či útokem na city diváků. Osmý světadíl je totiž nejen to, ale o mnoho víc. Příběh je sice trochu nereálný a přiškrcený, jeho poselství je však jasné, a objeví ho každý, kdo aspoň trochu umí číst mezi řádky. Už jen samotná píseň Osmý světadíl, kterou Elán napsal ještě někdy v socialistických osmdesátkách, je nadčasová a mluví o tom, že tou „krajinou bláznov“ je pro každého člověka něco jiného – je to jeho svět, kam se nemůže podívat každý, ale jen ten, komu to dovolíme. A podle úspěšnosti a návštěvnosti tohoto muzikálu lze konstatovat, že jeho publikum je dostatečně vnímavé, když ten osmý světadíl chtělo nacházet zas a znova… 😊

Kališnická obnovená premiéra se nesla v typickém premiérovém duchu, kde si hlavní postavy zahrála téměř celá rodinka Tomešů (Roman, Michaela a jejich starší syn Kristián), dále Marie Křížová, Zbyněk Fric, Michal Pleskot a Juraj Bernáth. Roman (jako Tomáš) a Míša (jako Jana) zřejmě zkoušeli do posledních hodin a bylo to znát na zpěvu, bohužel (a je to škoda). V herectví byli oba dost expresivní, ale tak si to vyžadoval scénář, tudíž jim není co vytknout. Dětské role Kubíčka se ujal Kristián a musím říct, že zazářil jako velká hvězda hned na své premiéře. Ve zpěvu i v herectví byli suverénně nejvýraznější Maruška Křížová jako matka a Zbyněk Fric jako Erik. U všech musím pochválit i skvělou slovenskou výslovnost (a Marušce toho „ďabola“ velkoryse odpouštím, i když mě málem zvedl ze sedačky, to nepopírám). 😊

A jak je již v Kalichu zvykem, perfektní byly choreografie (jak jinak, když je dělal sám velký taneční guru Ján Ďurovčík) a také celá taneční company (Martina Grbavčicová, Kateřina Górnioková, Veronika Slámová, Karolína Havelková, Vojtěch Placek, Jáchym Šíma, Viktor Aaron a Jiří Šup). A o písních také není třeba mluvit – bylo sice utrpení poslouchat u Stužkové refrén snad třicetkrát v úvodu a pak ještě u závěrečné medley, bylo však příjemné u toho koukat na skvělé taneční výkony. A ostatní písně? Valiace sa kamene, Láska moja, Vymyslená, Mám kým nemám, Jedenáste prikázanie, Ak nie si moja, Kaskadér, Kráľovná bielych tenisiek a hlavne Ôsmy svetadiel – ani jedna nepotřebuje speciální komentář. Nadčasové, hluboké, nestárnoucí, plné poznání, vzpomínek, ale i elektrizující energie…

Energie na jevišti, nadšení v hledišti a krásná symbióza propojení mezi oběma těmito světy – to byl obnovený Osmý světadíl. Není co víc dodat, a ani nechci zacházet do přílišných detailů. Nejlepší je sednout si do hlediště a nechat se unášet vlnou nestárnoucí muziky a začít poznávat sebe sama…