Muzikál Pohádka o živé vodě: Vítězství lásky a odvahy

Pohádky, ty kouzelné příběhy, které nás provázejí od dětství, jsou jako klíč k bráně do světa fantazie. Otevírají nám dveře do říše, kde se dobro střetává se zlem, kde zvířata mluví lidským hlasem a kde je možné všechno. Pohádky nám předávají důležitá poselství o odvaze, lásce, přátelství a o tom, že dobro vždy zvítězí nad zlem.

Pohádky nejsou jen pro děti, ale samozřejmě i pro dospělé. Připomínají nám, že v každém z nás je kousek dítěte, které touží po dobrodružství a věří v zázraky. Pohádky nám pomáhají uniknout z reality všedních dní a na chvíli se ponořit do světa, kde je možné všechno.

Víte, jak se pozná moderní pohádka? Místo prince na bílém koni přijede princ na koloběžce, princezna má na sobě tepláky a drak má alergii na pyl. Ale i tak se to může vyvinout v docela slušný příběh, že?… Uff, tohle se ale díky bohu nestalo. Městské divadlo Brno si pro nás tentokrát připravilo zcela jinou, originální a především nádhernou pohádku v klasickém provedení. Jak jsem již zmiňoval v předešlých větách, i dospělý se těší na pohádky. A stejně tak to bylo i u mě. Přiznám se, že jsem tento příběh neznal a ani jsem nechtěl nic dopředu hledat. Rozhodl jsem se, že se nechám překvapit, a tak se taky stalo.

Pohádka o živé vodě je nové dílo autorské dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta. Muzikál vychází z klasických českých pohádek a vypráví příběh o králi Davidovi, který má tři syny. Když král onemocní, královna Anežka si vzpomene na sen o zázračné živé vodě, která by ho mohla uzdravit. Tři princové se postupně vydávají na dobrodružnou cestu, aby živou vodu našli. Na své cestě potkávají tři zakleté princezny a také neobvyklé pomocníky (mravence, medvěda, orla). Děj je plný kouzel, nástrah a boje dobra se zlem.

Zdenek Merta je významný český skladatel, jehož velmi emotivní hudba je klíčovým prvkem celého díla a přispívá k jeho atmosféře. Dokáže vyjádřit jak radost a naději, tak smutek a strach. Celkově je propojena s dějem a slovem. Podtrhuje důležité momenty a pomáhá nám divákům lépe se ponořit do dění. Objevují se zde různé hudební žánry, od středověké rytmiky, přes emotivní balady až po závěrečné finále. Stanislav Moša je autorem libreta k tomuto muzikálu, které je napsáno ve verších a zpracovává klasický pohádkový příběh s prvky dobrodružství a kouzel. Nechybí mu ani poselství.

Petr Hloušek navrhl scénu a projekce pro tento muzikál. Jeho práce byla klíčová k vytvoření magického světa. Projekce nám umožňují dynamickou změnu prostředí a vytvářejí iluzi rozsáhlých prostor. Jeho scéna je opravdu velkolepá a celou dobu mě neskutečně fascinovala. Díky ní jsem mohl nahlédnout do nejrůznějších prostředí – jako jsou lesy, hrady nebo dokonce dračí doupě. To vše nám ještě umocní nádherně vytvořené loutky zvířat z dílny Jaroslava Milfajta, ve spolupráci s Andreou Kučerovou, která dotvořila závěrečnou tečku prostřednictvím kostýmů pro naše aktéry. Příběh se odehrává v době princů a princezen, takže si všichni dokážeme představit ty krásné pohádkové kostýmy, které jsou vyloženě pastvou pro oči.

Samotný děj začíná velkolepým plesem, kde se nám hned v úvodu představí hlavní dvojice – král David a královna Anežka. Výrazný prostor zde má právě královna Anežka v podání Ivany Vaňkové. Ona nese na svých bedrech celý příběh a postupně ho posouvá. Ivana Vaňková zde opět prokázala vynikající pěveckou techniku a schopnost interpretovat píseň s velkým citem. Její projev byl pro mě naprosto vynikající. V několika blocích nám předvedla romantickou, avšak smutnou baladu s prosbou o záchranu své lásky, krále Davida. Ivana se do této úlohy skvěle hodila.

Král David je sice přítomen celou dobu, ale první část představení stráví v nehybné poloze. Ovšem ve druhé polovině se probouzí, a to v podání Dušana Vitázka. Nemá zde vyloženě moc pěveckého prostoru, ale právě po herecké stránce se do role krále velice hodí.

V Pohádce o živé vodě se setkáváme se třemi princi tohoto království – nejstarší je Jiří (Ondřej Halámek), prostřední syn Jakub (Richard Pekárek) a nejmladší Jan (Jan Brožek). Co myslíte? Mám něco prozradit? Ne, ne… to nepůjde. Charakteristiku princů vám sice nepovím, ale povím, že se každý typově do role hodil a zcela a jistě ji vystihl. Budete prince nenávidět, smát se s nimi, obdivovat je i milovat. Pánové disponují charismatickými hlasy, plnými energie i života, a okamžitě si tak získali přízeň publika.

A jelikož jsou zde tři princové, samozřejmě nechybí ani tři zakleté princezny: Ema (Tereza Navrátilová), Anna (Kristýna Daňhelová) a Kristýna (Esther Mertová). Všechny tři princezny nás taktéž provází celým dějem v rámci takzvaných vícerolí. Musím se přiznat, že mě neskutečně bavily. Sledoval jsem každé jejich gesto i krok. Hlasově za mě patřily k vrcholům večera. Jejich hlasy se skvěle doplňovaly a vytvořily harmonický celek. V jejich partech nalezneme velice líbivé texty, verše i mluvu. Každá z princezen má, stejně jako princové, svoje poslání.

Dále se tu objeví i zvířátka, a jak to tak v pohádkách bývá, umí i mluvit. Svůj hlas jim propůjčil Lukáš Janota, který se tím postaral o velice vtipnou část inscenace. Když budete pozorně sledovat, jistě si ho všimnete i v dalších částech pohádky.

Samozřejmě mě v tomto představení zaujala i company, která si zaslouží poděkování. Bez nich by to nebyla ta pravá pohádka. Jejich přítomnost zaznamenáte pěvecky, tanečně, i herecky. Mají zde velký prostor, navíc vždy přijdou s úsměvem na tváři a posunou děj zase o krok dále. Mé díky patří těmto jmenovaným: Eva Jedličková, Nikol Kratochvílová, Kristína Kubačková, Kristýna Przebindová, Marco Salvadori, Patrik Földeši, Daniel Rymeš, Eliška Horňáková, Gabriela Karmazínová, Barbora Slaninová, Marek Kolář, Adam Kaňák, Oldřich Smysl a Nikolaos Natanailidis.

Vím, že jsou dnes velice populární animované pohádky. Hollywood sype jeden biják za druhým. Ovšem pokud chcete vidět poctivě odvedenou práci, krásné pohádkové scény vytvářející skvělý příběh v doprovodu krásné hudby a v podání perfektního obsazení, tak právě Brno si pro vás opět připravilo další velice zajímavý titul: Pohádku o živé vodě. Příběh, který bude jistě bavit vaše děti, ale stejně tak i vás – a možná i vaše rodiče či prarodiče. Zkrátka a dobře… šupky dupky do divadla!