Muzikál SIX: Královská show, co dokáže zbourat divadlo

Foto: Martina Root (DJKT)

SIX je přesně jedním z těch titulů, o němž jsem toho hodně slyšela ještě dlouho před tím, než se ke mně dostaly první zmínky o jeho českém uvedení na prknech plzeňského DJKT. Zásluhu na tom mají ostatní Stateční, především pak ti, kteří za muzikály jezdí do zahraničí pravidelně.

Nápad na muzikálovou inscenaci v podobě koncertní show, kde se setká všech šest žen Jindřicha VIII., mi sice připadal zajímavý. Na to, abych jej navštívila v zahraničí, se ale necítím dostatečně jazykově vybavena. Navíc rozhodně nejde o ten typ představení, kde bych si dokázala to, čemu neporozumím, z kontextu snadno domyslet. Jsem proto ráda, že pánové Lumír Olšovský a Pavel Bár přijali tuto výzvu a přeložili SIX do češtiny. Za sebe mohu prohlásit, že mě české texty moc bavily.

Osud mi dopřál strávit v této „královské“ společnosti rovnou premiérový večer a jednalo se o zážitek vskutku jedinečný.  A přitom jsem se původně trochu bála, že dost možná nejsem cílový divák. Naštěstí, úplně zbytečně. Muzikál SIX autorů Tobyho Marlowa a Lucy Moss mě totiž chytil hned v prvních minutách a nepustil až do úplného konce.

A co nás tedy v divadle čeká? Především rozjetá show, v níž vystoupí šestice výrazných osobností – chotí Jindřicha VIII., v jejichž stínu nezůstává ani čtyřčlenná, rovněž výhradně dámská, kapela. Každá z manželek je originální, jedinečná a každá dostane svůj sólový prostor, aby nás mohla přesvědčit, že právě ona to po boku významného panovníka měla nejtěžší. Pokud tedy máte o osudech těchto šesti královen pouze základní povědomí, což byl i můj případ, získáte i docela ucelený přehled a třeba si konečně přestanete plést, kdo je kdo. 😀 Jak celý tento pomyslný královský souboj dopadne a k čemu nás všechny v samotném závěru dovede, vám samozřejmě neprozradím. Na to se už musíte podívat sami.

Mohu pouze slíbit, že se nebudete ani na malou chvíli nudit, přestože samotná výprava je vlastně velice skromná, a pozornost je proto směřována především na pěvecké a herecké výkony. Překvapilo mě umístění tohoto veskrze moderního titulu do nádherné historické budovy Velkého divadla. Ale na druhou stranu, kam jinam umístit takovou honoraci, než právě sem? 😊 Myslím, že se muzikál SIX na této scéně krásně zabydlel a že jej v Plzni čeká zářná budoucnost, což ostatně dávalo premiérové publikum okázale najevo. Za takovou atmosféru by se nemusely stydět ani rockové hvězdy na obřím koncertu. Chvíli to na mě až působilo, že diváci svým aplausem snad zbourají celou budovu. To vše se pochopitelně odráželo na jevišti, kde jeden skvělý výkon střídal druhý.

V čele tvůrčího týmu stojí režisérka Daniela Špinar. Autorem zajímavých a nápaditých choreografií je pak Pavel Klimenda. Asi nejdiskutovanější vizuální složkou jsou kostýmy Lindy Boráros, které sklízejí negativní kritiku hlavně od diváků znalých původního uvedení. Líbí se mi, že jsou veškeré kostýmy veskrze moderní, některé dokonce velice odvážné, ale u každého je nějaký drobný detail (minimálně v podobě doplňků), který nás alespoň symbolicky vrací do doby renesance. Myslím, že je patrný i záměr kostýmem podtrhnout charakter či osud každé dámy, což se někdy povedlo více, jindy méně. Vůbec největší výhrady mám k růžovému modelu Kateřiny Howardové, kde sice chápu záměr, jenže výsledek mi spíš evokoval Glindu z Čarodějky. Tím spíš, když představitelka této královny dříve v roli Glindy vystupovala. 😊

Naštěstí jde ale o detail, který dokážu docela snadno odpustit, protože to, co se opravdu povedlo, je obsazení. Z celkového počtu čtrnácti královen jsem zatím viděla pouze šest, všechny alternace mi však připadají natolik zajímavé, že je víc než jisté, že se budu muset do Plzně ještě párkrát vrátit. Jsem každopádně přesvědčená, že všechny dámy budou výborné a je vlastně jedno, na koho příště narazím. Při tomto počtu asi není příliš pravděpodobné, že bych opakovaně viděla úplně stejné obsazení. 😊

Po nadupaném úvodním čísle otevřela pomyslný „souboj“ pěvecky dokonalá a nekompromisní Michaela Nosková jako Jindřichova první žena, Kateřina Aragonská.

Žezlo následně převzala Anna Boleynová, královna, kvůli níž Jindřich VIII. dlouholeté první manželství anuloval. Jako dáma, která dokázala zamotat hlavu i samotnému panovníkovi, se představila energická Soňa Hanzlíčková a ta mi svým výkonem téměř vyrazila dech. Byla opravdu skvělá.

O emotivní výstup, při němž mě přemohly i slzy dojetí, se postarala Charlotte Režná jako Jana Seymourová. Svůj život po boku krále a paradox, kdy jako jediná Jindřichova žena přivedla na svět mužského potomka, ale nemohla jej vychovávat, jelikož po porodu zemřela, shrnula do krásné a dojemné balady Jsem skálou tvou.

Osudem Anny Klevské zamíchal zpočátku malíř Hans Holbein ml., autor Annina portrétu, na jehož základě Jindřich VIII. k sňatku svolil. Díky tomu si můžeme užít živé a zábavné společné číslo Haus of Holbein, které právě na tuto skutečnost poukazuje. Na scénu pak tedy přichází královna s tváří Andrey Holé. Ta se rozhodně odmítnutím svého chotě nenechá vyvést z míry, má na něj jasně vyhraněný názor a nepostrádá ani potřebný drajv a energii. 😊

Předposlední v pořadí je mladičká Kateřina Howardová, jíž život po boku mnohem staršího krále žádné štěstí nepřinesl. Její představitelka Natálie Grossová dodala jejímu sólu patřičný mladistvý elán a hravost, ale i trochu bolesti, co se skrývala za její zdánlivou bezstarostností. A přestože mě v průběhu večera více zaujala jiná hudební čísla, její píseň Vím, co po mně chceš je nakonec ta nejchytlavější, co mi uvízla v hlavě ještě několik dnů po představení. 😊

Šestici uzavírá Kateřina Parrová, jediná žena, která Jindřicha VIII. přežila. Také ona musela učinit řadu ústupků, vzdát se své lásky, aby splnila vůli krále a stala se jeho ženou. Lucie Pragerová dodala této dámě dostatečnou uvěřitelnost, určitou noblesu a především potvrdila, jak výborná zpěvačka je.

Jako celek je SIX neuvěřitelně rozjetá zábavná show, která díky výbornému obsazení přináší hudební čísla, jimž nechybí vtip, nadhled ani emoce. Přála bych této inscenaci stejně skvělé publikum jako to premiérové, protože takovou atmosféru nezažijete každý den. A pokud ještě váháte, zda se na SIX vypravit, tak zbytečně neztrácejte čas. Myslím, že „urvat“ nějakou pěknou vstupenku, začne být již brzy pořádný problém. 😊