Posezení s Hamletem, Formanem či Jindřichem VIII. aneb Kouzlo letních scén očima 7 statečných
Divadelní sezona 2023/2024 je již za námi. Prázdniny jsou v plném proudu a nám nezbývá nic jiného než se plni očekávání těšit na sezonu další. Naštěstí o kulturní zážitky nemusíme být přes prázdninové měsíce zcela ochuzeni. Nastalo totiž období letních scén a open-air představení.
Rozhodli jsme proto společně zamyslet nad tím, jaký vztah máme k představením pod širým nebem a podělit se s vámi o zážitky, na které rádi vzpomínáme, a též na místa, kam se rádi opakovaně vracíme. A doufáme, že přineseme i nějaké konkrétní tipy, kde se třeba můžeme i potkat. A jak už u nás bývá zvykem, co statečný, to jiný názor, tak třeba vás alespoň jeden z nás inspiruje. 😊
LÉČBA DIVADELNÍ ABSTINENCE, KOUZLO ATMOSFÉRY, NEBO PŘILIŠ VELKÝ RISK?
Jako první se nabízí úplně jednoduchá základní otázka – Kdo na letní scény nedá dopustit a kdo si naopak uvědomuje jistá úskalí? Chodíme tedy vůbec rádi na letní scény? A proč vlastně?
Džejňulka: Jasně že jo! 😊 Jsem trochu závislák, sice často říkám: „Teď to divadlo trochu omezím…“ Ale pak zjistím, co všechno jsem ještě neviděla a chtěla bych. A moje předsevzetí letí oknem. Divadlo je láska a láska přece v létě na dva měsíce nezmizí. Letní scéna je způsob, jak zmírnit abstinenční příznaky. 😀 Navíc kolikrát je tam úplně jiná atmosféra než v divadle. Možná je to i tím, že než sluníčko zhasne, herci na nás víc vidí a »poňouká« je to k tomu, aby nás víc brali jako své parťáky. Jindy zase nečekaně kolem projede sanitka či zazvoní zvon a o zábavu je postaráno. Někdy začne pršet. 😀 Nebo nějakého toho Shakespeara zajímavě doprovodí rockový koncert v sousedství. Vždy je to zkrátka jedinečné.
Annie: Já mám letní scény moc ráda, líbí se mi jejich specifická atmosféra, která se od té v divadle trochu liší. A ráda na ně chodím, i přes nevyhnutelné riziko, že počasí nám nemusí vždycky vyjít vstříc. Je skvělé, pokud lze využít i samotné prostředí, kde se představení hraje. Tím se pak stává zážitek mimořádným.
Marťa: Divadlo obecně mám rád, ať už v kamenných prostorách nebo venku. Myslím, že obojí má své kouzlo.
Eric: Letní scény mají něco do sebe. Léto je čas her, dovolených, oddechu a všeho ostatního, čeho máme po celý rok poskrovnu. K létu patří také umění, a tak venkovní expozice jakéhokoliv umění (hudebního, divadelního, výtvarného, sochařského atd.) se přiblíží většímu publiku než v uzavřených prostorech. Přece jen v létě trávíme raději čas venku… Co se týče divadla, za tu řádku let jsem navštívila již mnohé letní scény a nikdy jsem nebyla zklamaná. Ať to bylo – pražské Museum Kampa, letní scéna Divadla Ungelt u Pražského hradu či Studia DVA na Vyšehradě, louka na Divoké Šárce v Praze a místní úžasné opery anebo nádvoří kteréhokoli hradu či zámku (Mělník, Sychrov, Třeboň, Hluboká, Mikulov, Loket, Český Krumlov, brněnský Biskupský dvůr, klášter v Sázavě) či obyčejný koncert na Staromáku v Praze. Pokaždé to byl úplně jiný zážitek než někde mezi čtyřmi stěnami. Nepřítelem letních scén je vždycky hlavně počasí, ale pokud vyjde, tak venkovní prezentace jakéhokoliv umění má (aspoň pro mě) daleko větší kouzlo.

Amfiteátr Loket
Nikča: Na letní scény chodím ráda především proto, že zajišťují možnost zažít kulturu i v době tzv. divadelních prázdnin. Je tam sice riziko špatného počasí, ale jak se říká, risk je zisk. 😃
George: Přiznám se, že si u této otázky nejsem vůbec jistý odpovědí. Letní scény jsou samozřejmě originální a krásné. Většinou se nachází v krásném prostředí, kde se v hlavní dominantu představení promění hrad či zámek jako kulisa. Tím se stává příběh originálním a probouzí v nás pocity, které v divadle nemůžeme zažít. Ovšem má to i svá proti, a to je počasí. Bohužel, ne vždy úplně vyjde a může se klidně stát, že přijde pořádný slejvák. Zároveň musím zmínit i fakt, že ceny lístků jsou poměrně drahé. Ne vždy se jedná o téže představení, které znám z divadla, nýbrž někdy o jeho zkrácenou verzi, a to pak trochu váháte. Takže jak má odpověď zní? Zaleží, o jaké představení se jedná. Ale s radostí ho navštívím se sklenkou pití v ruce, protože tady je konečně příležitost něco popít i během představení. 😊
Little Lotte: Přiznám se, že jsem mnoho letních scén nenavštívila, ale když už na to došlo, vždy jsem si to celkem užila. Ale i přes svá pozitiva mají i určité nevýhody, jako například fakt, že sedadla jsou většinou v jedné rovině, a proto je od určitého bodu problém s viditelností na jeviště.
PIKNIK S OPEROU, ODPOČINEK NA TVRZI ČI VÝSTUP NA HRADBY
Každý z nás se zpravidla dokáže nadchnout pro něco jiného a jinak tomu není ani na letních scénách. Existují tedy i takové, které se snažíme žádný rok nevynechat a rádi se na ně vracíme? A čím mohou být tato místa pro divadelní nadšence tak přitažlivá?
Marťa: Asi nemám vyloženě oblíbenou letní scénu. Nicméně, mile je mi třeba v prostorách letní scény na HAMU a letní scény Studia DVA na Vyšehradě. Obě navíc znám i z jiné než jen divácké stránky, tak tím líp mi tam je. 😊
Eric: Mám ráda Divokou Šárku, na níž každoročně v poslední prázdninovou neděli představí Národní divadlo některou operu ze svého repertoáru. Vždy je přítomen kompletní živý orchestr a fantastičtí sólisté i sbor. Opera jako žánr je tak přiblížena publiku všech generací, kdy najednou lidé (kapacita je kolem 3 tisíc diváků) nemusejí řešit garderobu, ale přijdou v šortkách, s dekou pod paží a s řízkem v krabičce, vezmou děti, babičky, zvířecí mazlíčky a během těch tří hodin ani nemuknou. Právě na takových akcích je krásně vidět, že vážná hudba (a opera obzvlášť) má pořád co říct současným generacím a ani zdaleka není zapadnuta prachem, jak občas slýcháme v médiích. Stejně tak pořádá koncerty na pražských náměstích i Česká filharmonie a opravdu se nedá říct, že by hrála pouze pro hrstku diváků. Naopak tisíce kolemjdoucích či turistů se zastaví, poslouchají a po hodině nadšeně aplaudují.

Prodaná nevěsta na Divoké Šárce
Annie: Největší dojem na mě udělalo prostředí Tvrze Divice, kde se hrají představení Studia DVA. Nevýhodou sice je trochu horší dostupnost, protože bez auta se tam prakticky není možné dostat, ale zkrátka to stojí za to. Určitě se vyplatí vyrazit klidně i s několikahodinovým předstihem. Celý areál včetně sezení na hrázi u rybníka je natolik kouzelný, že se tam dá strávit klidně i celé odpoledne. Navíc je zde kromě možnosti občerstvení i malé tržiště, odkud si můžete nějakou tu drobnost odvézt s sebou na památku. Samotné představení je pak už jenom krásná tečka za příjemně stráveným dnem. 😊
Coffeerun: Kampa je letní scéna, kam se rada vracím, a to nejen díky mimořádné atmosféře prostředí, ale především kvůli životopisným hrám, které se zde uvádějí. Asi nejvíce na mě zapůsobila Meda. A již nyní se těším, že se sem vrátím na novinku Forman.
Little Lotte: Několikrát jsem byla na Tvrzi Divice a je tam velmi příjemně. Někdy narazíte i na jarmark se zajímavými obchůdky. A líbilo se mi i na hradě Špilberk v Brně. 😊

Tvrz Divice (letní scéna Studia DVA)
Džejňulka: Během doby covidové mě nejvíc potěšilo Hudební divadlo Karlín, když v létě hrálo v Letňanech. Měla jsem to totiž z domova hodně blízko. 😀 A hlavně se tam hráli moji milovaní Rebelové. 💖 Bohužel tento luxus už mi dopřán není, a tak víc cestuji (nejen) po Praze – krásnou atmosféru má Otáčivé hlediště v Českém Krumlově a ke každoročním rituálům patří Letní shakespearovské slavnosti, nějaká ta Kultura pod hvězdami, letní scéna Kalichu pod Žižkovskou věží (akorát tam je obvykle vzduch na padnutí), Museum Kampa a samozřejmě i letní scény Studia DVA. Myslím si, že na Divice si vzpomene vícero ze Statečných, navíc přece jen blíž to mám na Vyšehrad.
Jak je rok dlouhý, tak tam »nepáchnu«, ale kvůli divadlu vyšlápnu i ten kopec. Má to tam fajnovou atmosféru a je mi tam vždycky tak nějak dobře, ať už se hraje cokoliv. S láskou vzpomínám třeba na Vše o mužích, Brouka v hlavě a hlavně jsem Studiu DVA vděčná, že mi do života přineslo Starce na chmelu. Filmová verze mě minula, ale na letní scéně jsem je viděla mockrát… nooo, ehm… šla bych zas. 😀
George: Hm, nemám vyloženě oblíbenou scénu. Mým dalším koníčkem je cestování. Tudíž využiji výlet – zároveň se někam podívám a přitom navštívím i letní scénu. Tímto způsobem mohu zabít dvě mouchy jednou ranou. 🙂 Nejlepší kombinace…
ZE STÁTU DÁNSKÉHO AŽ NA PUSTÝ OSTROV
Specifická atmosféra letních scén dokáže některé uváděné inscenace natolik ozvláštnit a umocnit jejich vyznění, že bychom si jej ani na prknech divadel již představit nedokázali. Jaká představení na nás tedy zatím zapůsobila nejvíce? A kde pod širým nebem jsme si je mohli tolik užít?
Nikča: Letní scéna za mě obrovsky prospěla muzikálu Robinson Crusoe, který měl ve venkovním prostředí úplně jinou atmosféru než v kamenném divadle. Kdyby někdo náhodou netušil, děj se odehrává na ostrově, tudíž do přírody jako dělané.

Muzikál Robinson Crusoe (zámek Třeboň)
Džejňulka: Jednu z nejhezčích vzpomínek mám asi na činoherní představení Enigmatické variace na zámku Nebílovy, už jen proto, že jsem tam dojela autem, což mi dodnes připadá jako husarský kousek. 😀 Variace jsou ale skvělé bez ohledu na to, zda se hrají venku, nebo uvnitř. Moc ráda mám Noc na Karlštejně (ať už přímo na stejnojmenném hradě, v Troji i na Hrádku u Nechanic) a myslím, že tomuhle muzikálu to venkovní prostředí vyloženě sluší.
Ovšem vrátila bych se přece jen ještě na letní scénu na Vyšehradě, a to k Duetům s Monikou Absolonovou a Filipem Blažkem. Tam i přestavby scény působily jako skvělá show.

Letní scéna Studia DVA na Vyšehradě (představení Duety)
A málem bych zapomněla na naprosto skvělé představení, které jsem viděla v Českém Krumlově. Cožpak o to, Divotvorný hrnec tam byl taky skvělý, ale ten funguje dobře i na divadle, zatímco komedie Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em) bylo jedinečné právě tím, jak moc se herci naběhali a jak tam byl hlavní hrdina „dvakrát“ a my tomu bez problémů uvěřili. Tekly až slzy smíchu, takže nakonec volím právě „Jindru“.

Prodaná nevěsta na Divoké Šárce
Eric: Kromě zmíněného Šáreckého údolí mi učaroval amfiteátr v Lokti, kde kulisa hradu úžasně doplnila představení Divadla Kalich Robin Hood či koncertní verzi Bídníků v podání souboru MdB. Moc se mi líbilo i minimalistické pojetí muzikálu Touha jménem Einodis na pražském Novém světě (letní scéna Divadla Ungelt), dále skvěle udělané představení Marta na Kampě (letní scéna Musea Kampa) či koncertní verze scénického oratoria Mistr Jan Hus skladatele Richarda Pachmana na Staroměstském náměstí (hned vedle Husovy sochy). Ať jsou to komorní tituly, či naopak víc komerční díla, pod noční oblohou a s venkovní akustikou má tato forma prezentace umění další přidanou hodnotu.

Amfiteátr Loket (představení Robin Hood)
Annie: Tady se mi jako první vybavil Divotvorný hrnec v Českém Krumlově. Bylo to první a zatím jediné představení, které jsem viděla na legendárním Otáčivém hledišti. Díky němu jsou okolní zámecké zahrady využívané skutečně naplno a nabízí možnosti, jaké by představení v divadle nabídlo jenom velmi těžko.
George: Myslím, že s klidným svědomím mohu rozhodně vyzdvihnout muzikál Robinson Crusoe. Tento muzikál se náramně hodil na letní scénu. Jeho nádherná hudba, skvělé obsazení a vše kolem perfektně zapadlo do hávu letní scény. Moc bych si přál, aby se tento muzikál ještě vrátil a klidně i na letní scénu, která mu dodávala tu pravou šťávu…

Představení Robinson Crusoe na zámku Třeboň
Marťa: Jednoznačně nejsilnějším open air zážitkem bylo slovenské nastudování Hamleta v rámci Letních shakespearovských slavností a jejich hostování na Pražském hradě. Opravdu niterně se mě dotklo ztvárnění titulní postavy oceňovaným Ľubošem Kostelným (muzikáloví fanoušci ho budou nejspíš znát jako filmového Emana z Rebelů 😉). Nebyl jsem schopný oddělit, kde Kostelný končí a začíná Hamlet a naopak. Byl uhrančivý a nebývale přesvědčivý. Z plejády geniálních výkonů bych rád kromě hlavního hrdiny ještě zmínil Marka Majeského jako Claudia, Adama Jančinu coby Laerta a jedinou českou herečku v celém obsazení – Terezu Kostkovou v roli Gertrudy. Pavel Khek stojí za vkusně zmodernizovanou inscenací, která pracuje s atmosférou tak hustou, že by se dala krájet. A můžu vám říct, že scény Hamleta v koupelně jsou jedny z nejrealističtějších a nejdramatičtějších, které jsem kdy na divadle viděl. Z vraždy Polonia a poměrně drsné rozmluvy s matkou, kdy Gertrudu topí ve vaně, mě mrazí v zádech pokaždé, když si na ně vzpomenu.

Ľuboš Kostelný a Tereza Kostková ve slovenském nastudování Hamleta;
Foto: Robert Tappert (zdroj: webové stránky LSS)
Zároveň se sluší říct, že to byla repríza, kde už tak fantastickému představení vší silou pomáhala příroda. Postupně sílící déšť prokazoval v Dánsku se odehrávající tragédii neobyčejnou službu. Nadcházející bouřka doprovázená větrem navíc dodala nadupanému finále na grandióznosti. Tenhle intenzivní zážitek bych si moc rád někdy zopakoval.
Little Lotte: Loňský koncert Nové scény Jozef Bednárik a jeho muzikálový svet na Bratislavském hradě byl pod širým nebem opravdu krásný, stejně tak i koncert muzikálových herců (Anna O’Byrne, Jon Robyns, Lauren Samuels a Daniel Boys) nedaleko King’s Cross v Londýně v rámci festivalu Cubitt Sessions, ale to už bylo v roce 2018. 😊
Coffeerun: Letních scén jsem bohužel moc nenavštívila. Ale pokud jsem tam zavítala, většinou se jednalo o činohru. A na jakou nejraději vzpomínám? Asi na magické prostředí hradu Loket. Měla jsem tam možnost před lety zhlédnout Hamleta. Jednalo se o netradiční, poměrně moderní pojetí, ale to představení nijak neublížilo. Pokud bych měla možnost, ráda se tam vrátím.

Koncert v rámci festivalu Cubitt Sessions v Londýně
PLÁNY PRO TENTO ROK? LÉTO S SHAKESPEAREM, FORMANEM A JUDY
A kam se vlastně Stateční tento rok ještě chystají? Nebo vám snad už nějakou novinku můžeme doporučit? Kde bychom zkrátka neradi chyběli? 😊
Little Lotte: Ráda bych vám doporučila koncertní verzi muzikálu Cyrano z predmestia 25.8. ve 20:30 na Bratislavském hradě, já se sice zúčastnit nemůžu, ale muzikál jsem viděla na Nové scéně a určitě to bude stát za to. 😊
Džejňulka: Letos jsem poprvé navštívila brněnský Biskupský dvůr a zhlédla tam nádhernou historickou podívanou s názvem Eliška/Rejčka o dvou českých královnách. Tu můžu doporučit úplně s čistým svědomím a se srdcem plným radosti. A v Třeboni jsem si pro změnu zazpívala se Třemi mušketýry. Čeká mě Macbeth s Markem Němcem, komedie Dokud nás milenky nerozdělí na Kačině a zajímal by mě třeba i Forman na Kampě, případně novinky Studia DVA – Judy či Pitevna. Jen nevím, zda to všechno stihnu. 😊
Annie: Ráda bych letos ještě stihla Judy na Vyšehradě (sice jsem zhlédla předpremiéru, ale chtěla bych vidět i reprízu na letní scéně) a Formana na letní scéně Musea Kampa. Letos jsem se také poprvé vydala do Brna na Biskupský dvůr, kde jsem viděla kouzelné představení Proč bychom se netěšili na Smetanu, což je inscenace, které letní scéna rozhodně „sluší“ a můžu ji jedině doporučit. Navíc přinesla na prkna letních scén také známou operu Bedřicha Smetany, i když ve velmi originálním pojetí. 😊

Biskupský dvůr, Brno (představení Proč bychom se netěšili na Smetanu)
Marťa: Letošní léto, stejně jako loňské, přenechám činohrám (jednu muzikálovou výjimku, která letos proběhla, nestojí za to zmiňovat). Rád bych jich viděl víc, nicméně uvidíme, co se namane. 🙂 Určitě mám ale v plánu vidět téměř ke konci prázdnin Hamleta od Prague Shakespeare Company. Loni jsem viděl jejich Romea a Julii, kde Guy Roberts do titulních rolí obsadil Jessicu Boone a Taylora Napiera, kteří jsou rozhodně starší než jimi hrané postavy. Aktualizace a modernizace ale byla vkusná a navíc v celkovém vyznění seděla jako blázen! Moc se těším, jak dopadne Hamlet, kde v místním nastudování tuto roli hrají téměř všichni zúčastnění. A pokud mi vyjde čas, rád bych viděl i Zimní pohádku v prostorách mně milé a dnes již zmiňované HAMU.
George: Myslím, že letním scénám jednoznačně vládne muzikál Noc na Karlštejně. Co takhle vymyslet nějaký nový program? Třeba večery s Karlem Svobodou? Krásné muzikály jako Dracula, Monte Cristo či Golem… nebo by se mohl přidat skvělý tým Soukup, Osvaldová a jejich Johanka z Arku, Robin Hood, Elixír života, atd… Nesmrtelné písně, které si zaslouží ožít, k čemuž by letní scéna byla úplně ideální. Navíc máme mnoho původních i nových tváří, co dokážou dát těmto písním nový drive a šťávu… 😊
Eric: Přiznám se, že letos se chystám pouze na šáreckou operu, jiná představení nestíhám. Letní scéna Harfa na střeše obchodního centra má však letos zajímavý repertoár (převážně činoherní), tak pokud čas dovolí, odskočím si tam něco zkouknout.
VÁNOČNÍ OCHUTNÁVKA POD ŠIRÝM NEBEM? ČI RADĚJI KONCERT NARUBY?
Divadelní repertoár jsme již rozebrali, nastal tedy ještě čas zaměřit se na open air koncerty, které k létu také neodmyslitelně patří. Jaké jsou naše oblíbené?
Eric: Muzikálové tituly letos zřejmě vynechám. Kdysi (cca 20 let zpět) jsem ráda jezdila na folkové festivaly Porta či další v Mohelnici, Strážnici, Svojšicích… Tak možná z nostalgie bych opět chtěla jet na některý z nich. Uvidíme… 😊
George: Zajisté, venkovní koncerty jsou vždy krásnou třešničkou na dortu. Zvlášť, pokud na koncertě vystupuje váš oblíbený interpret. Jak už jsem zmínil v předešlé otázce, bylo by fajn udělat nějaký mix písní od slavných autorů. Myslím, že trojice pánů Ryšavý, Vágner a Kopečný, kteří spolu vystupují v uskupení Muzikály naruby, jsou tím pravým ořechovým. Mají neskutečnou energii a náboj, co vás donutí vstát ze židle. Navíc si vždy připraví perfektní výběr písní z muzikálů, které všichni dobře známe. Navíc je uslyšíme v takové podobě, jako nikde jinde…
Little Lotte: Vždy ráda chodím na koncerty bratislavské Nové scény, pokud mám možnost. 😊

Otáčivé hlediště, Český Krumlov
Annie: Už několikrát jsem se v létě vypravila do Českého Krumlova na koncert v rámci tamějšího festivalu. Na přelomu července a srpna zde totiž v Pivovarské zahradě pravidelně probíhá koncert věnovaný muzikálům, na němž vystupují (vedle českých interpretů a symfonického orchestru) i někteří sólisté z Broadwaye. Ten letošní, zaměřený na operety a muzikály Andrewa Lloyd Webbera, se bude konat právě tuto sobotu. (Potkáme se tam? 😊) Muzikálové melodie spolu s nádherným panoramatem osvětleného krumlovského zámku v pozadí ve mně vždycky probouzí pocit, že prožívám něco mimořádného, díky čemuž mám pokaždé chuť se tam za rok vrátit. Zvlášť, pokud vyjde počasí. 😊
Džejňulka: Co se koncertních verzí muzikálů týče, pořádná energetická nabíječka byl Čas růží v rámci Kultury pod hvězdami. Podobně »našlápnutý« program nabízí uskupení Muzikály naruby (Jan Kopečný, Petr Ryšavý a Josef Vágner).
Z koncertů pod širým nebem pak jednoznačně doporučuji vystoupení Moniky Absolonové. Tu mám ráda proto, že si umí sama ze sebe udělat srandu. Vždy zazpívá hity, které s ní máme všichni spojené, přidá písničku, kterou bychom od ní třeba nečekali, a proloží to milými historkami. Monika je navíc známá i tím, že peče skvělou vánočku. A já mám pocit, že špetku „Vánoc“ přidává i do těsta svých koncertů. 😊 Děkujeme za to. 😉
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!