Rychlodojmy 7 statečných: Sestra v akci

Joe Black: Plzeňská Sestra v akci má asi vše, co správný muzikál ke svému fungování potřebuje – od pestrého hereckého obsazení, přes skvěle šlapající živý orchestr až po funkční a praktickou scénu Ondřeje Brýny a líbivé dobové kostýmy Andrey Pavlovičové.

Celá show především stojí na třech složkách – obou představitelkách Deloris Van Cartier (opravdu jsou rovnocenné obě alternace – premiérová Charlotte Režná i Eva Staškovičová, kterou jsem viděl na jedné z generálek), Matce Představené Stanislavy Topinkové a řádovým sestrám (které zmiňuji jako celek, bez ohledu na alternace).DJKT totiž dává příležitost zazářit mimo jiné také studentkám plzeňské konzervatoře i dvěma pražských konzervatoří. A to přináší neskutečnou pestrost. Při sledování budete určitě slzet – někdy to budou slzy smíchu, jindy i dojetí, ale to vše k tomuto muzikálu patří. Alan Menken to totiž svou hudbou umí velice podpořit. A v plzeňské inscenaci všechno krásně zapadá do sebe a šlape jak dobře namazaný stroj pod vedením Lumíra Olšovského a dirigentů Pavla Režného a Vojtěcha Adamčíka. A kdybyste měli pocit, že nezaznělo vše, tak vězte, že i dlouho po skončení představení se nestačíte divit, jak efektní a působivé choreografie (především v případě jeptiškovského sboru) připravila Denisa Komarov Kubášová.

Petra: Sestra v akci v DJKT je skvělá. Moc se mi líbilo osvětlení v klášteře, nádherné byly také kostýmy a celkově pojetí režie. Zkrátka po celou dobu je na co se dívat a co poslouchat (orchestr je skvělý a ozvučení také). Nejvíce bych však vyzdvihla skvělé a energické výkony všech zúčastněných!

V průběhu představení jsem měla nutkání se v sedačce pohupovat do rytmu písní.

Charlotte Režná je naprosto fenomenální! Moc mě bavila svou pozitivní energií, skvělým herectvím i zpěvem (ty výšky a práce s hlasem? Wow!). Charlotte Režná zkrátka Deloris je –  a je dokonalá, doufám v užší nominaci na Thálii!

Stanislava Topinková Fořtová září jako matka představená, moc mě potěšilo, kolik prostoru zde má.

Kateřina Jechová jako sestra Marie Roberta byla skvělá. Andrea Holá (sestra Marie Patrika) byla úžasná, vtipná i srdečná. Pavel Klimenda byl coby Eddie kouzelný, skvěle hraje i tančí. Zaujali mě i Roman Krebs a Přemysl Pálek. Vyzdvihnout si ale zaslouží všichni herci i členové company, je vidět, že je to muzikálová pecka, která všechny zúčastněné baví. Díky tomu na nás, diváky, přímo srší jejich nadšení.

Určitě jsem nebyla naposled, ráda bych viděla také jiné obsazení, především alternaci Deloris – Evu Staškovičovou, na kterou se také těším.DJKT umí a je krásné u toho být. Jsem nadšená, že si z plzeňské návštěvy přináším podobně krásné a intenzivní pocity, které jsem zažívala při Elisabeth nebo Billym Elliotovi, které jsem v DJKT milovala.

Sluníčkář: Stejně jako téměř na každý muzikál uvedený v DJKT v průběhu posledních 10 let jsem se vydal i na Sestru v akci, byť tento titul nikdy nepatřil k mým „topkám“. Těšil jsem se, ale upřímně jsem nečekal, že by zrovna toto byla inscenace, na kterou bych se s radostí pravidelně vracel. Opak byl pravdou. Plzeňské zpracování vás od začátku strhne neskutečnou energií, vynikajícím ozvučením, nabušeným orchestrem a obsazením, ve kterém není slabý článek.

V hlavní roli jsem viděl Charlotte Režnou. Už dlouhé roky patřím k jejím fanouškům, ale to, co předvedla zde… Neskutečná! Svou technikou zpěvu připomínala soulovou star, přirozeně střídala nižší a vysoké polohy, navíc jí to neskutečně slušelo! Troufám si říci, že se jedná o její životní roli, je v mimořádné umělecké kondici a za tak mimořádný výkon doufám (minimálně) v nominaci na Thálii. Nebylo žádným překvapením, že matku představenou musí hrát stálice plzeňského hudebního divadla Stanislava Topinková Fořtová. Ta opět dokázala, že patří stále mezi českou muzikálovou špičku. Procítěný herecký projev korunovala mimořádným pěveckým výkonem a i přes, omlouvám se, pokročilý věk, nadchla sílou hlasu a výškami, ve kterých byla naprosto suverénní a jistá.

Jako „Edík Propocedík“ (karlínská verze „Edík Potík“ se mi však zamlouvala mnohem více) se blýskl Pavel Klimenda. Je to pro něj trochu nezvyklá poloha jak po herecké, tak pěvecké stránce. Zvládl ji ale jako vždy perfektně. Charismatický byl i Přemysl Pálek, který do role přinesl maličko „Danny Zuko vibe“, což ale ničemu nevadilo. Tuto roli (a jeho kamarádíčky) nemám v oblibě, ovšem v Pálkově podání mi nepřišla trapná, jak tomu bylo v mých očích u pražských alternací v prvním českém uvedení.

Velikým překvapením byl pro mě výkon Ivany Andrlové. Nikdy jsem nepatřil do jejího „fanklubu“, ale do role Marie Lazary se skvěle hodila, pobavila a její rap mě odzbrojil. Chválím perfektní artikulaci, díky které bylo rozumět každé slůvko. Veliký prostor mají samozřejmě jeptišky. Ocenit musím dokonalou pěveckou souhru a náboj, kterým si získaly publikum, jež při sborových číslech nadšeně tleskalo do rytmu. Z nich nejvýrazněji vynikla Andrea Holá, „čertík“ s krásnou barvou hlasu. Scénografie je líbivá, doplňuje ji promakaný světelný design. To se dá říci i o ozvučení v návaznosti na prostředí, v němž se děj odehrává (hall v kostele apod.) a kadidlo na konci představení v divákovi evokuje opravdový kostel. Detail, který potěší (stejně jako třeba vítr při Rebecce).

Překlad Pavla Bára a Lumíra Olšovského je skvělý, zpěvný a uchu lahodící. Olšovský stojí i za režií, které nemám absolutně co vytknout. I když se celé roky v nadměrné míře používá heslo „když na muzikál, tak do Plzně“, já s tím v posledních letech nesouzněl. Zdálo se mi, že od dob Billyho Elliota, Elisabeth a Něčeho shnilého nepřišla do Plzně žádná muzikálová pecka dosahující kvalit předchozích inscenací, díky kterým toto heslo vzniklo, byť se většinou i tak jednalo o nadprůměr na poli českého muzikálu. Nyní mám radost, že přišla Sestra v akci, kterou řadím mezi ty úspěšné inscenace z minulosti, jež posouvají plzeňský muzikál na vrchol.

Co víc dodat než jenom: Ámen! A co vy? Už jste Sestru v akci viděli, případně máte to v plánu? Dejte nám vědět!