Zvídavé otázky 7 statečných: Andrea Pavlovičová

Foto: Adéla Mitrengová

Mnohostranně výtvarně nadaná umělkyně, která má dokonce vlastní značku. Ve svém ateliéru Make It Andy provádí terapii oděvem. Vystudovala design oděvu na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Dokonce zde obdržela ocenění rektora pro vynikající studenty. Miluje výzvy a má spoustu pestrých divadelních přání. Podílela se mimo jiné na Dámě na kolejích v příbramském divadle, aktuálně spolupracuje na muzikálu Oliver! v Národním divadle moravskoslezském a její nesmazatelný otisk je patrný ve spoustě inscenací v Divadle Josefa Kapitána Tyla v Plzni. Řeč je o talentované nejen kostýmní výtvarníci Andree Pavlovičové, se kterou vám dnes přinášíme milý a inspirativní rozhovor.

George: Vaše práce je tak trochu pohádková, kde se fantazii a kouzlům meze nekladou.  Poté vznikne výsledek, který dopomáhá vytvořit celek představení či muzikálu. Popište pro nás neznalce, jak to funguje. Tam, kde to jde, můžete vytvořit kostým podle sebe, či se řídíte přáním režiséra? Zároveň u muzikálu s licencí to bude asi předem dané, že? Máte ráda takové projekty, kde máte volnou ruku a kde můžete tvořit přesně podle sebe?

Na začátku celého procesu se vždy sejdete s režisérem a scénografem, aby vám řekl, v jakém duchu daná hra bude a jaké má přání a představy. Pak, když získáte veškeré indicie, můžete začít navrhovat. Vždy ale máte volnou ruku a navrhujete kostýmy podle sebe. Samozřejmě že když děláte dobovou hru, musíte se držet nějakých pravidel, co se v té době nosilo a z jakých materiálů oděvy byly. Celkově mě baví, když se nemusím držet pravidel, ale vytvářím si je sama, hledám nové možnosti, technologie a materiály. Například American Idiot, to je muzikál, kde jsem se mohla naprosto vyřádit.

Když jde o muzikál s licencí, také můžete vytvořit kostýmy podle sebe, ale musí vám je schválit produkce, od níž si práva ke hře pořizujete. Vždy se všechny návrhy kostýmů i scény posílají na kontrolu. U kostýmů Normy Desmond (muzikál Sunset Boulevard – pozn. 7 statečných) mi třeba v Londýně neschválili leopardí vzor látky, protože ten stejný vzor měla na šatech Norma i ve filmu, a musela jsem proto kostým předělat. Takže kopírování originálního vizuálu není možné.

Džejňulka: V případě představení Fun Home či American Idiot jsou vaše kostýmy neskutečně originální a na první pohled si je s jinými nikdo nemůže splést. U Sunset Boulevardu zase ctí dobu. Zajímalo by mě, nejen kde berete k jednotlivým nápadům inspiraci, ale také kde sháníte materiál – především látky. Máte nějaké oblíbené materiály, k nimž se ráda vracíte?

Džejňulko, moc vám děkuji. 💖 Inspiraci hledám ve filmech, v hudbě, v knížkách, kolem sebe a ve své hlavě.

Materiály nakupuji v Praze. Například v obchodě Flex-Tex, kde najdete levné látky všeho druhu.  Tessuti Praga (APED) je velkosklad, kam se dovážejí látky z Itálie a někdy tam najdete vážně originální materiál. Mezi ty luxusnější obchody patří Evi látky, které miluju. A také BolenaTex – kam většinou chodím pro flitrované a jiné extravagantní látky.

Každá hra vyžaduje svůj specifický materiál. Já svůj oblíbený materiál nemám, ale třeba krejčové v dílnách milují rongo a nejraději by z toho šily všechno. To však není možné, a tak se musí poprat se vším, co jim výtvarník přinese. 😊

Eponine: Mnoho herců sní o konkrétní roli, mají i kostýmní výtvarníci vysněné představení, ke kterému touží dělat kostýmy? 🙂

Moc bych si přála dělat kostýmy z období renesance či baroka, ale v moderním stylu. Například jako v muzikálu Six, což je můj sen. Dál bych chtěla dělat kostýmy na Alenku v říši divů a cokoliv od Disney. Taky bych si moc přála znovu spolupracovat s režisérem American Idiota – Stevem Josephsonem.

Eric: Ušijete kostýmy, které hercům krásně sedí a naplňují vaši i režisérovu vizi. Přijde zkoušení v kostýmech a ejhle – při svícení na jevišti se vytrácejí barvy, zanikají důležité detaily a žádané efekty kostýmů jsou ty tam… Co teď? Jak se řeší tyhle situace? Anebo kostýmy vznikají za pochodu a jednotlivé materiály a barvy se zkoušejí při jevištním svícení ještě před ušitím, aby k podobným šokovým situacím nedocházelo?

Musím říct, že tohle je risk. Díky zkušenostem už vím, které látky mám vybrat a které raději ne. Nikdy jsem předem nezkoušela, jaký efekt materiál na scéně udělá. Většinou se nechávám překvapit. Když se dělá jevištní svícení, kostýmy už jsou dávno hotové. Svícení probíhá většinou před generálkou, nebo během generálek. Vždy se ale dá kostým během ověřovací zkoušky a generálek vyměnit nebo doplnit něčím, co potřebný efekt vytvoří.

Nikča: Stalo se vám při vaší práci někdy, že by byl někdo vyloženě s kostýmem nespokojený? Jak se tyto situace řeší?

Neříkám, že se mi to nikdy nestalo, ale převážně jsou herci spokojení a cítí se v kostýmu, který jim dám, dobře. To mě dělá neskutečně šťastnou, protože tenhle feedback je odměnou za veškerou energii, kterou své práci věnuji.

Ale abych vám odpověděla, jak to vypadá, když se herci nelíbí kostým – to se „s nadsázkou“ zhroutí svět. Jsou schopni vymyslet tisíc důvodů, proč to nemůžou mít na sobě 😁. Vy si buď můžete stát za svým a smířit se s tím, že, až bude po premiéře, herec to nosit nebude a sežene si vlastní kostým, případně bude před každým představením otrávený, že zas bude mít na sobě tenhle „strašný“ kostým. Já se ale snažím hercům při zkouškách kostýmů naslouchat, abychom se do takové situace nedostali, a abychom tak všichni měli z práce radost. 😊

Annie: Kromě kostýmů jste také autorkou scény k představení Fun Home, na kterém jste naprosto úchvatně dokázala přenést příběh odehrávající se na jevišti, do světa komiksu. Já osobně scénu k tomuto představení považuji za jednu z nejpovedenějších vůbec. 😊 Předpokládám, že scénografie je velký krok stranou od návrhu kostýmů. Co vás k němu vedlo a co pro vás bylo největší výzvou? A na co jste naopak nejvíc pyšná?

Annie, moc vám děkuji. 💖 Ano, máte pravdu, pro mě to byl velký krok stranou. Protože miluju výzvy a chtěla jsem si to aspoň jednou vyzkoušet, řekla jsem na tuto nabídku režisérovi Lumírovi Olšovskému „ano“.

Věděla jsem to rok dopředu, přičemž za tu dobu jsem si vytvořila několik verzí, ale stále to podle mě nebylo ono. Pamatuji si, že když už měla být scéna navržená a měla jsem ji ukázat režisérovi, tak jsem ještě dvě hodiny před schůzkou začala úplně od začátku a celé jsem to předělala. A právě tehdy jsem udělala návrh, na kterém je scéna, co nyní můžete vidět v představení. Největší výzvou pro mě bylo dodat technické nákresy a rozměry úplně všech věcí, které na scéně jsou, a dodat grafické zpracování tapet i lina. S tím vším mi obrovsky pomohl Pavel Liška, s nímž jsme scénu i externě vyrobili. Určitě jsem pyšná, že to celé funguje. Největší zásluhu na tom všem má však režisér. A též herci, kteří jsou výborní, emotivní a zároveň krásně zapadají do toho komiksového světa.

Coffeerun: Ve svém ateliéru Make It Andy provádíte terapii oděvem. Toto vyjádření se mi velmi líbí. Teď budete mít dokonce i půjčovnu kostýmů. Mohla byste nám o tomto svém byznysu a nejspíš i splněném snu říci něco víc? Kde se zrodil teto nápad a jak složitá cesta vedla k uskutečnění?

Make it Andy je můj životní styl a taky má značka, která vznikla už při studiu na vysoké škole. Má symbolizovat odvahu nebát se jít do nových zkušeností. A hlavně se nespokojit s tím, že něco podle někoho nejde, i když ta cesta může být trnitá. Říct, že něco nejde, je totiž hrozně jednoduché. Kdybych to ale nezkusila, nedělala bych teď to, co mě tak baví.

Terapie oděvem je boží! Mám svůj ateliér v Goethově ulici v Plzni, kde mám štendry plné oděvních pokladů. Několikrát se mi stalo, že když mě tam mé kamarádky přišly navštívit, začaly si zkoušet různé mé kostýmy a oděvy, fotit se před zrcadlem a chodit jako modelky. Dělá je to šťastné a sebevědomé.  Na to konto jsem se rozhodla, že potřebuji ještě jeden prostor, kde bych mohla tyto a další oděvy skladovat. Sbírání kostýmů a různých zajímavých fashion kousků je můj koníček už 8 let, takže toho mám opravdu hodně. Připadalo by mi škoda to mít jen pro sebe, chci tímto způsobem dělat radost i jiným, proto tedy otevírám půjčovnu. Momentálně pracuji na katalogu, kde si každý může kostým prohlédnout na Instagramu a na webu. Všechno to nafotit ale zabere fakt spoustu času, takže snad to budu mít už o prázdninách hotové. Chtěla bych tam mít opravdu originální kousky a zároveň dělat kostýmy i na míru.

Děkuji vám za zajímavý rozhovor. 😊