Zvídavé otázky 7 statečných: Dagmar Křížová

Foto: Nikol Wetterová

Pravidelně ji vídáme na prknech Městského divadla Brno, ovšem nyní ji mají šanci poznat i pražští diváci. Svůdná Sugar, veselá Káča v Divotvorném hrnci, Zoe v Drahý Evane Hansene, v minulosti také Jana Eyrová, drzá Kit v Pretty Woman a něžná a laskavá slečna Honeyová v Matildě. Zkrátka dnes nám na naše zvídavé otázky odpoví půvabná a talentovaná Dagmar Křížová. Jaké zahraniční muzikály by si dovedla u nás představit a co by si v nich ráda zahrála? A jakou knížku má právě rozečtenou?

Coffeerun: V Městském divadle Brno vás vídáme v mnoha rozmanitých rolích, například coby slečnu Honeyovou v Matildě či Sugar Kane v Sugar! (Někdo to rád horké). Nejvíc vás mám ale zafixovanou jako Kit v Pretty Woman. Patří Kit k vašim oblíbeným postavám? V čem je podle vás skvělá? Máte případně jinou oblíbenou úlohu, na kterou zas nedáte dopustit vy?

Kit jsem si zamilovala už ve chvíli, kdy jsme Pretty Woman začali zkoušet a já účinkovala v company. Moc mě v tom obě holky (Kristy Daňhelová a Viki Matušovová) bavily. Když jsem se pak jako Kit připojila, překvapilo mne, až jak moc mě to baví. Kit je postava, ve které se absolutně herecky vyblbnu. Nic není pasé, a když jsem zkoušela, šla jsem se jednou zeptat pana režiséra Moši, jestli nemám raději ubrat, jestli nejsem moc sprostá. Každá totiž máme své osobní fórky a způsoby podání situací. Nicméně odpověď byla: „Klidně ještě přidej, jsi málo, ta role to snese, a pokud jsi v pocitu, tak je všechno správně.“ Díky tomu jsem cítila obrovskou svobodu, a každé představení pro mě bylo jiné, pokaždé ale velmi radostné. Kit rozhodně patří mezi mé oblíbené, ta komediální poloha spojená se skvělým zpíváním je parádní kombinace.

Little Lotte: Muzikál Drahý Evane Hansene, ve kterém ztvárňujete postavu Zoe Murphy (za níž jste se navíc dostala do širších nominací na Thálii 😊), je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších nových muzikálů posledních let. Zároveň se však v současnosti začínají objevovat názory o jeho problematičnosti v souvislosti s faktem, že Evanův příběh je postaven na lži. Myslíte si, že by měl být tento příběh mírně poupraven – třeba poskytnutím většího prostoru Connorovi, jehož smrt je katalyzátorem Evanova růstu nebo doplněním obsahu o následcích Evanových činů?

Rozhodně ne. Co za mě činí muzikál Drahý Evane Hansene tolik speciální, je právě to, že je napsaný přesně tak, jak má. Vše má svůj důvod, a má i svůj důvod, proč je Evanův příběh založený na lži. Věřím, že takové připomínky nepocházejí z nedostatku hloubky nebo „správnosti“ příběhu, nýbrž z lidské snahy napravovat vše, co v dnešní době není úplně korektní.

Evanův příběh není korektní, Evan se ne vždy rozhoduje správně, stejně jako ostatní postavy příběhu, včetně jeho rodičů, Connora, Zoe a jejich rodiny. Tak to v životě chodí. Lidé dělají chyby a chybují v úsudku, ne vždy říkají pravdu, a ne vždy to dobře dopadne. A rozhodnutí mají následky. Přesně takové dílo potom v lidech vyvolává otázky a nutí je přemýšlet nejen nad příběhem, ale i nad jejich vlastním životem. A taková díla mě baví. Nechci dokonalost. Nebyl to Molière, kdo tvrdil, že divadlo je zrcadlem společnosti?

Annie: Vaší domovskou scénou je Městské divadlo Brno, kde jdete z role do role, ale v posledních letech vás můžeme vídat i na pražských jevištích. Podle čeho si vybíráte role mimo Brno? Je rozhodující samotná inscenace, osobnost režiséra či tvůrčí tým, nebo něco úplně jiného?

Řekla bych, že vše uvedené v otázce. Chci dělat hezké věci, které mi nebudou lhostejné, a to se díkybohu daří. Potkávám báječné lidi, neuvěřitelně šikovné kolegy, a nechávám se jimi inspirovat. Nicméně rozhodně nad každou nabídkou hodně přemýšlím, a to se týká i vypsaných konkurzů. Pokud vím, kdo je například součástí tvůrčího týmu, nebo i nějaké základní obsazení, je to pro mne taky indikátor k tomu, jestli se vůbec chci, nebo nechci hlásit.

Džejňulka: Mám pocit, že nové uvedení Divotvorného hrnce v pražské Hybernii touží dát dohromady skoro všechny Křížovy z branže. 😀 Stává se vám, že se vás teď pořád někdo ptá, zda jste s tímto klanem Křížových nějak příbuzensky spjatá? A ještě vás tato vtipná náhoda se jmény dokáže pobavit? Každopádně mě to vede k otázce, zda znáte rodokmen vaší rodiny a něco o její historii. Je to něco, co vás zajímá, nebo se raději díváte do budoucna?

Ano, máte pravdu. Je to úsměvné a milé. Bylo na to dost dotazů, ale opravdu nejsme příbuzní. Ptal se mě na to kdysi sám Honza Kříž při konkurzu do Biografu Láska a smál se tomu taky. Vtipné je (což skoro nikdo neví), že jsem pokřtěná jménem Marie, takže má alternace s Marií Křížovou má ještě tento vtipný přesah. Nicméně – je pravda, že rodokmen Křížů jsem nikdy moc nezkoumala. Možná se tomu v budoucnu podívám na zoubek. Vím, že moje babička z tátovy strany snad dělala chvíli amatérské divadlo, moje maminka hodně zpívala s kapelami a můj nevlastní tatínek je dirigent a muzikant. Jak hluboce ale naše umělecké kořeny sahají, to nemám tušení.

George: Jaký je váš nejoblíbenější muzikál, v němž jste účinkovala, a proč? A pokud byste si mohla vybrat jakoukoliv roli z jakéhokoliv muzikálu na světě, co by to bylo za roli a v jakém muzikálu?

Z věcí, které jsem hrála, tak jednoznačně Matilda. To je tak krásný příběh, hudba, poselství, láska, děti, všechno. Opravdu mne to chytlo za srdce. A všechny naše Matildy byly prostě kouzelné. Ale když hrála Karolínka Kabele, měla jsem husí kůži a na konci většiny představení slzy na krajíčku. Kája je veliký talent, o kterém ještě hodně uslyšíme. Svědčí o tom i její širší nominaci na Thálii za tuto roli. A co se týče muzikálových rolí, co bych si chtěla zahrát, tak určitě COKOLIV v Procitnutí jara a pak také Reginu George v Mean Girls. Ta by mě fakt bavila.

Eponine: Já trošku navážu na George. 😊 Nedávno jsme se teoreticky mohly potkat v Londýně, kde jsem stejně jako vy navštívila několik muzikálů. Dokázala byste si nějaký světový muzikál představit i u nás? Ač už byste v něm chtěla hrát nebo ne. 😊 Já bych si třeba zrovna v Brně dokázala představit broadwayský muzikál The Notebook.

The Notebook by byla dobrá volba. Já bych strašně chtěla ty Mean Girls a rozhodně!!!! bych chtěla Pravou blondýnku. Myslím si, že by MdB zvládlo i Lion Kinga, protože máme neuvěřitelně šikovné lidi, tanečníky, zpěváky a herce a k tomu naprosté profíky v technických složkách. Jinak abych řekla pravdu, paradoxně o tom nemám moc přehled. Když jsem v Londýně, vždy si na něco ráda zajdu, ale nevím, jaké jsou muzikálové novinky a ani co frčí. Vlastně mám pocit, že se k těm věcem dostávám velmi pozdě. Je to takový herecký paradox.

Marťa: Vím o vás, že máte ráda knížky a také je namlouváte. Jakou knížku máte právě rozečtenou a která vás naposledy dokázala pohltit? 😊 A existuje nějaká knižní hrdinka, jejíž příběh byste si chtěla zahrát na divadle? 😊

Právě teď máme doma rozečtenou detektivku Holubí krev od Dennise Jürgensena. Říkám záměrně máme, protože ji čteme napůl já i můj partner. Pak mám rozečtenou knihu 101 esejů, které změní vaše myšlení od Brianny Wiest a jsem naprosto nadšená. Baví mě filozofovat a nahlížet na věci z různých úhlů. Hltám cokoliv od Larse Keplera, Sidneyho Sheldona nebo Stephena Kinga. A nedávno jsem v knižním kiosku u nás v parku, kam chodím vždy dávat knihy nebo po nich pokukovat, našla poklad v podobě velmi starého vydání Filmových povídek Ingmara Bergmana, přečetla jsem si po dlouhé době Scény z manželského života, a jestli si chci něco zahrát, tak roli Marianne v téhle povídce. Je to geniální sonda do vztahů, lásky, touhy i sebedestrukce a toxického chování. Boží. A pak bych si jednou ráda zahrála Arkadiny v Rackovi. Děkuji za rozhovor. 😊