Zvídavé otázky 7 statečných: Dušan Vitázek

Foto: archiv Dušana Vitázka

Náš dnešní host je trenčínský rodák, jehož domovem jsou už řadu sezon scény Městského divadla Brno. Nejen tam ztvárnil řadu ikonických, především muzikálových rolí, a to jak v zahraničních, tak v původních českých titulech. Namátkou zmíníme Axla von Fersena v hybernské Antoinettě, Rogera v bratislavském Rentu, Krolocka v pražském Plesu upírů, Maria a Javerta v brněnských Bídnících a také tamního Mozarta, Jekylla a Hydea či Ježíše. Získal řadu divadelních ocenění. Vyšla mu dvě alba, přesto miluje ticho. A my ho už od prosince budeme moci vídat také v Kongresovém centru, kde ztvární další výraznou roli, a sice samotného hraběte Monte Crista. Na kus řeči se statečnými si tentokrát našel čas tmavovlasý sympaťák Dušan Vitázek.

Nikča: Byť jste původem ze Slovenska, vystudoval jste brněnskou JAMU a v Česku již zůstal. Zajímalo by mě – byla to pro vás jasná volba, či zaúřadovala náhoda?

Náhody neexistují. Tohle měla být má cesta. Všechno k tomu tak nějak směřovalo. Z té cesty se stala slušná jízda. Neuvěřitelný… Je to, jako by to bylo včera, když jsem byl jako četař Vitázek na vojenské vycházce v Martine ve fotolabu, abych měl nějakou fotku na přihlášku.

Annie: Působíte především v Městském divadle Brno. Do nedávna jsme vás ale mohli vidět také v Praze, kde jste vystoupil v hlavní roli v Plesu upírů. V čem je pro vás tenhle přechod mezi „brněnskou rodinnou energií“ a „pražským showbyznysem“ nejvíc osvěžující a v čem naopak náročný?

Jakmile je něco náročný, tak je to pro mě osvěžující a mnohonásobně víc cítím, že žiju. Takže kombinace Praha-Brno super.

George: V Brně jsme vás mohli vidět v celé řadě skutečně rozličných rolí. Na mě jste asi nejsilněji zapůsobil v Poslední lodi, nebo když zalovím v paměti hlouběji, tak v Mary Poppins. Máte vy nějakou roli, kterou jste si v Brně zahrál, která pro vás byla něčím speciální a výjimečná? A máte nějakou vysněnou, kterou byste si rád zahrál?

Každá role je něčím speciální nebo výjimečná, to je na tom to vzrušující. Každá role před vás postaví jiný úkol. Je to, jako byste začínali vždy znovu a vůbec nevíte, co se stane na konci. Vysněnou roli nemám, leda tak roli dobrého člověka.

Coffeerun: Nejen u diváků se těšíte velké oblibě. Za své ztvárnění Bergera ve Vlasech a titulní dvojrole v Jekyllovi a Hydeovi jste získal cenu Thálie. Co je vaše nejsilnější vzpomínka, když se řekne Berger nebo Jekyll a Hyde? 🙂

Berger a Vlasy to byl start něčeho nového, živelného, nespoutaného, přirozeného, úžasného, neopakovatelného v každé vteřině. Jekyll a Hyde byl o profesionálním splnění úžasného úkolu – zvládnout takto těžkou věc přesně podle svých představ. Pamatuju si na ten „aha moment“, kdy jsem v sobě naplno zjistil, že Jekyll je ten rozervanej a Hyde ten klidnej.

Džejňulka: Krolock chodí meditovat a vzpomínat na hřbitov, tak mě napadá – jak si čistíte hlavu vy sám, když máte volno? Posloucháte k tomu i nějakou hudbu (případně jaký styl), nebo jste hlavně rád za chvíli ticha? 🙂

Jsem rád za chvíli ticha. Ticho je nejvíc. Ticho a hory. Když je málo času a potřebuju vypustit ventil, tak se jdu ponořit na chvíli do řeky za jakéhokoliv počasí a ročního období anebo se projedu na bruslích a ve sluchátkách mi jede nějaký podcast.

Eponine: Kromě herectví jste si vyzkoušel úlohu asistenta režie. Existuje ještě nějaká další profese, kterou byste si u divadla rád vyzkoušel?

Až to přijde a z něčeho to přirozeně vyplyne, tak režisér.

Marťa: Vaši cestu sleduju už dlouho a patříte mezi umělce, jejichž hlas rád poslouchám. Čas od času si kromě vaší desky KDE rád pustím i Vzdušné dráhy z Antoinetty (a upřímně, strašně bych chtěl ve vašem podání někdy slyšet celou Překročit svůj stín z Mozarta! 🙂). Máte v plejádě svých výrazných rolí i vy mezi „svými“ áriemi nějakou srdcovku, za kterou se rád otočíte a zanotujete si ji? A chystáte další desku nebo sólový počin? 😊🙏

Muzikálovou píseň si žádnou nenotuji. V případě, že si ji neopakuji nebo se ji neučím. 😁 Sólový počin bych chystal hned, akorát nevím, kdo to zaplatí. 😁 Ale až budu mít v sobě nějaký neutuchající tvůrčí přetlak, jistě s tím půjdu ven.