Zvídavé otázky 7 statečných: Aleš Slanina
Městské divadlo Brno jsme na našem blogu dříve malinko opomíjeli, to se však začíná měnit a poslední dobou víc navštěvujeme i brněnská představení. Proto jsme rádi, že se nám podařilo vyzpovídat miláčka tamního publika – sedminásobného vítěze divácké ankety Křídla Aleše Slaninu. Tento sympatický kluk ve svých 36 letech zcela jistě pokořil rekord v počtu divadelních rolí – začínal ještě před nástupem na brněnskou konzervatoř v 15 letech a dodnes má za sebou neuvěřitelných 99 premiér (navíc má šikovné fanoušky, kteří to přesně spočítali). My ho známe z představení Jekyll & Hyde, Grand Hotel, Kočky, Ferda Mravenec, Duch, Rent, O statečném kováři, Radúz a Mahulena, Sněhurka a já a dalších. Je absolventem brněnské JAMU v oboru muzikálové herectví a je hercem každým coulem. Jak se říká – pro divadlo by dýchal. Má za sebou role charakterní i komické a pořádá také různé koncerty. Při své pracovní vytíženosti však nezapomíná ani na fanoušky a našel si chvilku i pro nás.
Little Lotte: V inscenaci RENT jste se představil jako Angel Dumott Schunard – role, která je velmi výrazná a pro historii muzikálu, stejně tak jako i samotný titul, průlomová, dalo by se říct. Čím je vám osobně blízká?
Angel je nádherná osoba, charakter, a tedy i role. Má obrovský herecký oblouk, což je absolutní bomba. Interpret se v ní může ukázat jak herecky, tak pěvecky a v neposlední řadě pohybově a tanečně. Má obrovské srdce. Je vtipný, zábavný, crazy… A konec jeho cesty je smutný a tragický. A co máme společného? Asi určitou bezprostřednost a touhu žít. I když není všechno ideální, vždycky se najde něco a hlavně někdo, kdo nás žene dál. Život má velký smysl a je nádherný.
Eric: Vnímám vás jako maximálně multifunkčního muzikálovce, kterému není cizí snad žádná postava, žádný charakter ani žánr. Umíte i z malé role udělat velkou a výraznou. A co je nejvíc – až z poslední řady je pokaždé na vás vidět, že vás to baví. Brněnský ansábl je sehrané těleso bez slabého místa, a tak se vám jistě v Brně dobře hraje. Muzikál, činohra, koncerty… Máte nějakou nesplněnou metu, které byste ještě rád dosáhl?
Tak to děkuju za pochvalu. Takovou vysněnou metu asi konkrétně nemám. Ale všechnu další práci, která mě potká, vnímám vlastně jako metu. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale v divadle s každou rolí začínáte zase od začátku, od nuly. To, že máte jednu premiéru, která se, dejme tomu, vyvede, neznamená, že další roli automaticky zvládnete. Takže můj pracovní život je plný pochyb. A „bohužel“ oprávněných.
Džejňulka: V Městském divadle Brno hrajete mimo jiné i Mikeše, hlavního hrdinu muzikálové pohádky O statečném kováři. Znáte i filmovou verzi s Pavlem Křížem? A patří mezi vaše oblíbené pohádky, nebo máte jiné favority, bez kterých si třeba neumíte představit Vánoce? A pokud pohádky nejsou šálkem vašeho čaje, tak jaké filmové žánry máte rád? 😊
Kováře s Pavlem Křížem samozřejmě znám. Měl jsem i možnost se s ním na naší premiéře na Biskupském dvoře potkat. Udělali jsme si pár společných fotek a šlo se slavit. Tuhle pohádku mám moc rád, ale především kvůli hudbě Petra Ulrycha, kterou zbožňuju. Rozhodně se nesnažím Pavla Kříže kopírovat. Jsme každý jiný, a to jak vizáží, tak energií, tak by byl nesmysl snažit se hrát Mikeše jako on. Každopádně na Statečného kováře všechny zvu, jak do MdB, tak na naši letní scénu na Biskupském dvoře.
George: V divácké anketě Křídla jste zvítězil již sedmkrát. To je jistě krásný pocit a skvělá odměna. (Mimochodem gratuluji). Jak vnímáte toto ocenění a je pořád ještě něco, v čem se zlepšovat? Která role je vašemu srdci vlastně nejbližší a proč? 😉
Děkuju za gratulaci. Jestli je se v čem zlepšovat? Absolutně ano. Každý den a ve spoustě věcí. Divadlo je poměrně náročná práce. A to jak fyzicky, tak psychicky. Nejde si nenosit práci v sobě domů. Nejde o ní nepřemýšlet. Nejde se nesnažit zlepšovat. Těch věcí, které neumím nebo mi nejdou, je tolik, že se je ani nebudu snažit vyjmenovat. 😊
Annie: Sledujete zahraniční muzikálové produkce a cestujete za muzikály i jako divák? A pokud vás čeká nějaká nová role v zahraničním muzikálu, který se v zemi původu ještě hraje, hledáte inspiraci i tam, nebo se spíše snažíte si najít k roli vlastní cestu?
Jezdím občas po republice kontrolovat, jak se vede mým kamarádům v jiných divadlech. 😊 Je to inspirující, ale bohužel nemám tolik volného času, abych tyto návštěvy konal často. Ovšem mou největší láskou je Londýn. Jezdíme tam téměř výhradně za divadlem a téměř výhradně za muzikálem. Viděl jsem velkou spoustu představení a téměř vždy to byl nezapomenutelný zážitek. Musím zmínit alespoň Company. To mě dostalo asi nejvíc. Zatím (za týden tam letíme zase)… A co se týče inspirace pro připravované role, je to složité. Podvědomě se do vás asi něco promítne, ale vědomě se rozhodně nesnažím nikoho kopírovat. Razím heslo, že to nikdy nemůžu zahrát tak jako někdo jiný, zrovna tak, jako to nikdo jiný nemůže zahrát jako já. 😊
Coffeerun: Musím přiznat, že kvůli tomu, že mám Brno opravdu přes celou republiku, jsem neměla možnost vás zatím na jevišti vidět. Na co byste mě a tím pádem i naše/vaše fanoušky pozval či nalákal?
To je těžká otázka. Já mám rád všechny svoje role. Tak vás pozvu na poslední premiéru, kterou jsem měl relativně nedávno. Je to muzikál Sněhurka a já, kde hraju úžasnou roli Vlka. Je zlý, tlustý, děsivý, zubatý, ale zároveň hodný, roztomilý a láskyplný. 😊 Přijeďte se podívat…
Nikča: Často slýcháme, že se herci v divadle moc rádi navzájem pošťuchují. Má otázka tedy zní, zda si vás někdy nějaký kolega či kolegyně dobíral/a kvůli vašemu příjmení?
Kvůli příjmení jsem trpěl spíš na základce. Teď už je to v pohodě. Ale v divadle se pošťuchujeme rádi. Radši bych si to ale nechal pro sebe. Já mám rád vtípky, ale nesmí narušit představení, divák by je neměl identifikovat. Nejsme Čundrcountryshow, ale divadlo, ne? 😊
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!