Muzikál Jesus Christ Superstar: I Ježíš může být »IN«

Musím přiznat, že na plzeňské uvedení muzikálu Jesus Christ Superstar jsem se vypravila docela s obavami, protože jsem dopředu věděla, že má mít velmi moderní výpravu. Já sice jsem pro inovace, ale bála jsem se, aby se to nezvrtlo do něčeho, co by nebylo vkusné a nedávalo smysl. Moje obavy byly tentokrát zbytečné, představení je sice v moderním hávu, ale úplně geniálně se podařilo převzít původní zápletku muzikálu a zároveň ji oprostit či očistit od biblických motivů. Díky tomu se ukázalo, že podobný příběh, jako je ten Ježíše a Jidáše, se může odehrát i v jiné době a jiném prostředí.

Když jsem poprvé vešla do sálu v plzeňském DJKT, byla jsem skutečně na moment zaskočená moderními technologiemi, ať již projekcemi s anglickým nápisem odkazujícím na počítačový error, nebo použitím iPadu. Sice mě to nejprve praštilo do očí, ale jakmile se rozjelo představení, přirozeně mě to vtáhlo. Podle mě prostředí squatu v ději fungovalo a dávalo mi to smysl, dokonce, ač působí možná trochu děsivě, pro mě ve výsledku bylo snesitelnější než hrůzy, které se děly na jevišti v úvodu karlínského uvedení.

Kostýmy (Dave Benson – vytvořil i scénu) jsou také velmi moderní a všem to slušelo, jen tedy místy se to tlouklo s jinými úbory, které měly jakýsi nádech historie. Stejně tak i choreografie (Michaela Dzurovčínová) byly poměrně inovativní, ale popravdě jsem je příliš nevnímala, a tak k nim nemám co říct.

Co se týče obsazení, mile mě překvapilo, že v company byly k vidění i leckteré známé tváře plzeňského souboru. Během představení jsem ale nezaregistrovala, že Apolena Veldová má znázorňovat Pannu Marii 😁, takže když mě na to ostatní Stateční upozornili, byl to pro mě šok.

Z výraznějších rolí bych vypíchla především trio Ježíš (Pavel Režný), Jidáš (Dušan Kraus) a Máří Magdaléna (Charlotte Režná). Oba pánové byli skvělí, ale největší hvězdou byla jednoznačně Charlotte, protože jela bomby! Navíc tím, že jsou Režní manželé, nám vzniká prostor pro drobné vtípky. Klidně bychom se mohli i přeslechnout a mít dojem, že Ježíš prohlašuje o Máří: „Tato žena o mě dbá.“

Byla jsem hrozně ráda, že se mi Charlottin výkon v Jesusovi líbil, protože předtím jsem ji měla možnost poznat coby Joannu v plzeňském Sweeney Toddovi, kde mi její pojetí úplně nesedlo. Posléze jsem dala přednost ostravské verzi, jak jsem již zmiňovala i v mém starším článku na toto téma.

Můžu tedy říct, že v případě Jesus Christ Superstar se moje nejčernější scénáře nenaplnily, a tak doufám, že stejně to nakonec dopadne i u chystaného Draculy, který je mou naprosto zásadní srdcovkou. Chystám se na něj v červnu na Lochotín, a tak doufám, že si z něj také odnesu jen hezké zážitky. Jestli se totiž na něco nesmí „sahat“, tak je to právě Dracula.