Muzikál Pekařova žena: Recept na sladké manželství

Představte si, že v divadle dosednete na polstrovanou sedačku, opona se otevře a vám se před očima rozprostře francouzská vesnička. Z balkonku na vás shlíží milá paní a z jejích úst zazní francouzská písnička. Pak se velkolepá scéna (Petr Hloušek) otočí a my máme před sebou celý vnitřek domu. Na jevišti se objeví velký zástup lidí, skutečně jako obyvatelstvo nějaké malé vesničky. Za vámi se z hlediště ozve překvapivé zvolání, že je tam tolik lidí. I scéna ostatně nechala některé další diváky v úžasu. Právě takový zážitek přivezl muzikál Pekařova žena do Městského divadla Kolín. Na sv. Martina tam hostovalo právě toto představení, obvykle uváděné ve Východočeském divadle v Pardubicích.

Ostatně na našem webu už jste se o něm mohli dozvědět díky článku naší Annie, kterou toto dílo vyloženě okouzlilo. Já můžu říct, že těch pár úvodních taktů mě rovněž navnadilo. Později se ale ukázalo, že hudební složka (autorem hudby je Stephen Schwartz) se hodně točí kolem stylu šansonu (já vím, co jiného čekat, když je příběh situován do Francie 30. let minulého století), což úplně není můj šálek kávy. Nebo bych měla říci, že to není má ošatka pečiva? 😊

Přece jen příběh z pera Josepha Steina (o překlad se postarali Karel Škarka a Petr Gazdík, který představení zároveň i zrežíroval) je, jak už název napovídá, též o čerstvém pečivu. Navíc natolik dobrém, že by pro něj Francouzi jistě i vraždili. Další témata, která Pekařova žena přidává do těsta, jsou láska, vášeň, manželství i sousedské vztahy. A právě po stránce děje mě muzikál rozhodně zaujal nejvíce. Moc se mi líbila ústřední zápletka týkající se vztahu hodného pekaře a jeho mladé ženy Genevieve, ale zároveň jsem si vychutnala i veškeré menší odbočky k vedlejším postavám. Ač je tedy pravda, že kdybych si mohla vybrat, jedno číslo vesničanů bych klidně obětovala, abychom mohli více času strávit s Genevieve na útěku.

Možná to souvisí s tím, že muzikál zkrátka chtěl zahrnout i choreografie s větším počtem postav. V pardubickém uvedení nás roztančil asistent režie Michal Matěj. Nejvíc se mi líbila scéna, kdy obyvatelé vesničky Soulady tančí s ošatkami na chléb. Právě v těchto „davových“ momentech jsme si mohli nejvíce užít i kostýmů, které si vysnila Eliška Lupačová Ondráčková. Její práci jistě muzikáloví znalci znají, a proto nepřekvapí, že i v tomto případě se jí podařilo skvěle vystihnout atmosféru doby i prostředí. Všem dámám to mimořádně slušelo, protože každá Francouzka přece musí být elegantní, i když není vyloženě z Paříže. Kdo měl být okouzlující, tak byl. Na druhou stranu bylo zohledněno i to, kdo měl vypadat obyčejněji a možná působit jako šedá myška. Navíc v tomhle případě rovněž platilo známé pravidlo, že méně je někdy více. Hodně nám toho pak odehrály i neobyčejně krásné noční košilky či svůdné spodní prádlo, které dalo vyniknout krásným ženským tvarům hereček.

Platí to především pro trojici grácií, které sdílí domácnost se starostou Le Marquisem (Petr Borovec) – že by ale Nicole (Míma Krajčová), Simone (Veronika Malá) a Inez (Linda Milotová) byly skutečně jeho neteře, jak tvrdí? Tomu asi nikdo nevěří 😂. Rozhodně ne místní kněz (Josef Pejchal), kterého jinak zlobí i teologicko-vědecké debaty s panem učitelem (Martin Mejzlík). Na vše má dost jasný názor i Therese (Dagmar Novotná), která dbá dobrých mravů, a možná proto zůstává stále neprovdána.

Z menších rolí potkáváme též Doumergueho (Petr Dohnal), Pierra (Jan Musil), Antoina (Zdeněk Rumpík) či Philippa (Adam Kaňák). Větší čas strávíme s řezníkem Barnabym (Alexandr Postler), co se ke své ženě Hortense (Martina Sikorová) chová naprosto příšerně, nemá pro ni ani špetku respektu. Záhy Hortense začnete fandit a přát jí, aby mu to pořádně osladila. I za cenu nějakého dalšího skandálu v této vesnici.

Velmi mě také bavil Ladislav Špiner coby Claude. Spolu s manželkou Denise v podání Petry Janečkové mají na náměstí kavárničku, díky čemuž tvoří srdce celé obce. Právě u nich se tím pádem odehrává nejvíc zajímavého dění, a i když jsou i toto manželé spolu již dlouho a špičkují se na každém kroku, je z nich cítit, že se stále mají rádi. Pokud bych si mohla vybrat, komu bych věnovala „druhý díl“, byla by to právě tato dvojice.

Ostatně ani mladík Dominique, kterého si zahrál Matěj Štrunc, není vykreslen příliš podrobně. Potkáváme ho jako velmi energického a až po uši zamilovaného kluka. Pokud se mu zalíbíte právě vy, budete se cítit jako královna, jenže vám to možná za chvíli poleze na nervy, protože Dominique slovo „ne“ zkrátka nemá ve slovníku. Nepředstavujte si žádného loudila či dokonce násilníka, k tomu má daleko, i přesto je zkrátka někdy až moc urputný. Když pak dostane to, co chce, malinko ztrácí zájem. Už pro něj zřejmě královnou nejste, je to malinko sobec, i když právě tuhle stránku jeho osobnosti už moc rozpracovanou neuvidíme.

Musí nám proto stačit názor mladé a krásné Genevieve, kterou s elegancí, ladností a roztomilostí zahrála Alžbeta Trembecká. Stoprocentně se do ní zamilujete i vy. Její sólové písně, ač jsou za mě hodně dlouhé, patří mezi emočně nejzajímavější party.

Na závěr si pak nechávám záměrně jejího muže, protože ačkoliv se muzikál jmenuje Pekařova žena, hlavní postavou je dle mého mínění právě on, pekař Amaible Castagnet, kterému hlas i tvář propůjčil Tomáš Lněnička. Srdce mu bije v rytmu jména Genevieve. Pro svou ženu by se rozkrájel, bohužel, když u něj není, je ztracený a zoufalý. Ani jeho práce už ho vůbec nebaví. To je samozřejmě největší tragédie pro jeho sousedy – v podstatě krize čerstvého pečiva.

Jestli se ji podaří opět zažehnat a jak, to už nebudu prozrazovat. Rozhodně ale můžu říct, že příběh je plný humoru, ale také lásky a respektu. Velmi uvěřitelně nám servíruje různé podoby (nejen) manželských vztahů a my samozřejmě tušíme, který z těch receptů vytvoří ten nejsladší koláček. 😊

Já jsem mimochodem toto představení navštívila v doprovodu mých dvou drahých kamarádů (mimo okruh Statečných), kteří mimochodem tvoří manželský pár. Muzikál se jim též moc líbil, i když inspiraci si z něj již brát v podstatě ani nemusí – ti už si upekli skutečně sladkou dobrotu zvanou láska. Už spolu nějakou tu dobu jsou, ale stále působí jako dvojka čerstvě zamilovaných puberťáků. Jsou pro mě proto velkou nadějí, že když člověk najde toho správného člověka, stojí to zkrátka za to. 💖 😊