Zvídavé otázky 7 statečných: Svetlana Janotová

Foto: Nikol Wetterová

Zvídavé otázky opět zamířily do Brna. Svůj čas nám věnovala úžasná zpěvačka Svetlana Janotová. Naše otázky se samozřejmě točily kolem úžasných muzikálů tamního divadla. Jak se jí hraje role Elišky v nádherném muzikálu Devět křížů? Bude někdy možnost její děti vidět na jevišti, třeba v Matildě? Také nám potvrdila, že dobrý kostým rozhodně pomůže k dosažení dobrého výkonu. Ale na jaké role nejraději vzpomíná a na kterou novinku se těší? To vše se dozvíte právě zde. 😊

George: Musím přiznat, že aktuálně je Brno moje nejoblíbenější divadlo v ČR. Vy sama hrajete téměř ve všech představeních, která mám i já osobně dost rád. Prostě skvělý výběr. 😊 Mezi aktuální tituly, které se hrají, patří většinou muzikály ze zahraničí. Ovšem najde se zde i jeden původní, a to muzikál Devět křížů. ❤️ Mám obrovskou radost z uvedení tohoto muzikálu, který má úžasnou hudbu, skvělé obsazení a hlavně silný příběh. Vaše role Elišky je mému srdci nejblíže, proto se chci zeptat: Jak se vám tato role hraje a je v něčem jiná než ostatní? Najde se zde třeba i něco jiného, s čím jste se doposud nesetkala? Děkuji moc za odpověď a už teď se těším, až budu opět sedět v hledišti MdB…😊.

Musím se přiznat, že role Elišky jsem se z počátku trošku obávala. Přece jen se už úplně věkově necítím na role naivních mladičkých děvčat. 😉 Ovšem Eliška si mne získala svou odvahou a obrovskou srdečností. A je to vlastně dramatická postava. Baví mě ten příběh hrát. Kříže jsou moc povedené dílo. Těším se z toho, že má úspěch i u diváků.

Annie: Asi nejsilnější dojem z uplynulé sezony jsem si z Brna odnesla z muzikálu Matilda, ve kterém jste s vaším manželem naprosto geniálně ztvárnili Matildiny rodiče – manžele Wormwoodovy. V čem je představení jiné, pokud cílí na děti, a především v něm vystupuje velký počet dětských herců? Zaskočily vás děti při zkoušení Matildy něčím, nebo třeba reakce nějakého malého diváka během představení? A pokud by se někdy i vaše děti rozhodly pro hereckou kariéru, měli byste spíše tendenci jim toto rozhodnutí rozmlouvat, nebo je v něm naopak podporovat?

Myslím, že pro dětské diváky je velmi zábavné dívat se na příběh i s dětskými herci, kteří navíc zpívají a tančí energické písně nebo se houpají na obřích houpačkách a předstírají, že jedí obří čokoládový dort. 😊 Myslím, že tímto způsobem ten příběh může dětské diváky ještě víc zasáhnout. Naše Matilďácká děcka jsou skvělá díky své energii a dobré náladě. Kdyby mé holky (mám dvě) směřovaly k tomuto povolání, tak je budu podporovat, ale zároveň se o ně bát a věřit, že v něm najdou štěstí, tak jako se to poštěstilo mně. 😊

Džejňulka: Podobně jako Annie na vás v poslední době vzpomínám především coby na paní Wormwoodovou v muzikálu Matilda. V menších rolích, ovšem nezapomenutelných, jste mi utkvěla díky Prvnímu rande a stejně tak jste mě zaujala v záznamu z činoherního představení Skleněný pokoj. Herci a herečky často zmiňují, že jim často ke správnému »vklouznutí« do role pomůže i finální kostým. Zajímalo by mě, zda jste někdy dostala roli, kterou jste hledala poměrně složitě a delší dobu a která to případně byla? Co nakonec pomohlo? A máte třeba nějaké rituály v době zkoušení nové inscenace či před premiérou, na které nedáte dopustit? 😊 Děkuji za odpověď.

Kostým je velká pomoc! Teda může i ublížit, když je špatný. 😊 Ale pro mě je k dotvoření postavy nezbytný. Delší dobu jsem hledala například právě tu Katu ze zmiňovaného Skleněného pokoje nebo i Elišku z Křížů.  Nejde mi to vždy tak rychle, jak bych chtěla. Ale většinou to pak zacvakne. I když, občas třeba až s desátou reprízou, kdy člověk získá klid a jistotu. Rituál nemám, dobíhám na představení na poslední chvíli, ale jsem pověrčivá a před každým představením si třikrát klepu na dřevěnou kulisu pro štěstí.

Eponine: MdB se nebojí ani pro většinu českých diváků neznámých titulů, což je mi velmi sympatické. 😊 Oblíbila jste si nějaký zahraniční muzikál, který se v ČR ještě nehrál, a vy byste si přála si v něm zahrát? Já osobně jsem si pro Brno vysnila Come from Away. 😊

Takhle jsem si ještě na JAMU vysnila Probuzení jara a splnilo se mi to. 😉 Teď už jsem si dlouho nic nepřála. Ale můžu prozradit, že příští sezonu uvedeme muzikál Dear Evan Hansen, jako českou premiéru, tak jsem zvědavá, jak se nám to povede. 😊

Nikča: Z repertoáru vašich rolí mě nejvíc zaujala Vivian z muzikálu Pretty Woman, jehož filmová předloha patří k legendárním snímkům světové kinematografie. Lišila se vaše příprava na takto ikonickou roli nějak od vaší běžné rutiny?

Musím říct, že jsem se na Vivian nepřipravovala nějak speciálně. Zkoukla jsem, co bylo na YouTube k vidění, ale to dělám u každé postavy. 😉 A samozřejmě jsem se podívala na některé scény z filmu, aby mi ta skvělá Julia aspoň trošku pomohla to zahrát. 😊

Coffeerun: Máme vás možnost vídat nejen v muzikálových rolích, ale také v činohře, například v komedii Ti druzí, kde hrajete nastávající maminku, co bydlí v domě, kde se usídlila dvojice duchů. Jedná se o manželský pár, přičemž jeden z partnerů byl za života věřícím, druhý ateistou. Jaký je váš pohled? Existuje podle vás něco »mezi nebem a zemí«? A může být duše člověka provázaná s nějakým místem i po jeho smrti?

Já věřím v Boha. Nechodím sice do kostela, ale občas k němu mluvím. Ve chvílích strachu, ale i ve chvílích, kdy cítím obrovskou vděčnost. Věřím, že mě ta vyšší moc nějak chrání, a to mi pomáhá. Nevím, jak je to s posmrtným životem, ale s mými dcerami to občas rozebíráme. Říkaly, že až umřou, chtěly by se pak zase narodit mně, jako jejich mamince. Takže my už to máme naplánované. 😊

Eric: Poprvé jsem vás viděla někdy před 10 lety v muzikálu Zorro jako ohnivou krásku Inez, mimochodem vám musím za tuto roli vyseknout poklonu, jelikož si pamatuji, že jste ovládla celé jeviště a zaujala jste víc než titulní postava. Jak si na Inez vzpomínáte vy? A jsou nějaké tituly, u nichž je vám obzvlášť líto, že už se nehrají?

Děkuji, Inez jsem měla moc ráda. Muzikál Zorro mě bavil díky muzice, tanečním číslům a temperamentu postav. Já mám za sebou tolik nádherných inscenací, že mi je smutno po mnohých z nich. Tak jen například: Flashdance, Chicago, Zamilovaný Shakespeare, Probuzení jara a i tu Inez v Zorrovi bych si zase zahrála s chutí. 😉