Jsme muzikál! ve Velkém: Energetická bomba v Plzni

Poslední lednový víkend jsme měli možnost prožít v dobré společnosti muzikálového souboru DJKT v Plzni, díky koncertu Jsme muzikál! ve Velkém. Naše partička 7 statečných muzikálovců má tu čest, že dostala na tuto akci pozvání, čehož s nadšením využily Džejňulka a Nikča. Večer plný rozjetých hudebních vystoupení nebyl premiérou a derniérou v jednom, ale další příležitost toto zažít budou mít fanoušci divadla ještě 9. února. Moderátorské úlohy se zhostil Martin Šefl, který předesílal, že i na druhém koncertě se bude dít zhruba to samé. Těžko říct, zda i jeho vstupy budou nakonec totožné, jelikož krátkou anketou mezi diváky zjistil, že publikum bude více méně ve stejném složení. V tu chvíli jsme si coby přespolní náplava z Prahy přidali malinko nepatřičně, byli jsme na podobné akci asi teprve podruhé a přece jenom za dva týdny už v hledišti zřejmě sedět nebudeme. Pravda je ale taková, že by nám to vůbec nevadilo, protože jsme si odnesli krásný zážitek a koncert nám vlil do žil novou krev. Chceme se s vámi alespoň částečně o tuto energetickou bombu podělit, a proto vám odpovíme na pár otázek, abychom vám nastínili, jak celý večer probíhal a co nás nejvíce zaujalo.

Která čísla koncertu nás nejvíce nadchla?

Nikča: Mně se pod kůži nejvíc vryla tři vystoupení – Hakuna Matata z Lvího krále (Martin Holec, Adam Rezner a Dušan Kraus), dále ústřední píseň z Fantoma opery (Alexandra Vostrejžová, Lukáš Ondruš a studentky a studenti Konzervatoře Plzeň) a No Way z muzikálu Six (Karolína Krausová v doprovodu Natálie Dvořákové, Soni Hanzlíčkové, Lucie Pragerové, Charlotte Režné a Alexandry Vostrejžové). Hakuna Matata mi dalo zapomenout na všechny starosti světa, u Fantoma opery jsem se dojímala při poslechu nádherných hlasů a No Way mi navodilo pocit, že jsem na nějakém parádním mejdanu.

Džejňulka: Tak to je Sophiina volba, já asi nebudu zrovna stručná. Už úvodní číslo z Bídníků mělo slušnou energii, přičemž se mi líbilo i vytvoření francouzské trikolóry z dýmu a světel, první větší energetická nakopávka přišla v podobě písně Žiju dál z muzikálu Ne/Normální. Pavel Klimenda mě znovu přesvědčil, že umí, stejně tak se mi líbil jeho duet s Terezou Koželuhovou, kdy se proměnili v pár ze známé pohádky Šíleně smutná princezna. Jelikož já se netajím tím, že pohádky mám skutečně ráda, potěšil mě blok jim věnovaný. Výjimkou v tomto směru nebyl ani song Tenhle příběh z náš z mé srdcovky Kráska a zvíře. Díky Lucii Zvoníkové za procítěný projev. Z první poloviny musím jmenovat ještě Bad Cinderella v podání Natálie Dvořákové, ale především Rebeccu ze stejnojmenného muzikálu, kde se předvedla především Kateřina Chrenková coby paní Danversová. To bylo natolik luxusní, že jsem pak prohlásila, že můžeme jít domů.

Ale druhá půlka byla ještě rozjetější a přinášela bombu za bombou. Venuše Zaoralová Dvořáková mě dojímala coby vousatá zpěvačka z Největšího showmana. Také zde dostali slovo i studentky a studenti Kozervatoře Plzeň a byli naprosto boží. Bylo vidět, že je to moc baví. Následovala melancholická, přesto krásná píseň Most přes minulost z Johanky z Arku. Nádherně se toho úkolu zhostila Eva Staškovičová. Soňa Hanzlíčková a Martin Holec nám v rámci písně Who Wants to Live Forever přehráli krátký, přesto dramatický milostný příběh, snad s dobrým koncem. Miluju Back to the Future (Návrat do budoucnosti), a tak číslo z tohoto kousku mě vyloženě potěšilo. Ale ke konci už jsem vyloženě měla pocit, že se mi DJKT nabouralo do mého playlistu, protože Come from Away zbožňuju a pecka You Can’t Stop the Beat z Hairspray, která program uzavírala, je prostě můj »nakopávací song«. A všichni do toho dali takovou energii, že to bylo naprosto skvělé. Moc všem děkuji.

Co byl podle nás nejslabší článek koncertu?

Nikča: Za mě nejméně povedené číslo byla píseň No Good Deed z muzikálu Čarodějka / Wicked v podání Soni Hanzlíčkové. Byť se mi Soňa líbila při interpretaci jiných písní, zde mi její hlas moc neseděl. Musím uznat, že to měla těžké, protože jsem zmlsaná pojetím jiných umělkyň. Stejně tak tomu bylo i u písně Bad Cinderella z muzikálu Cinderella v podání Natálie Dvořákové. Tam si ale myslím, že hodně zapracovala nervozita, domnívám se, že příště to bude lepší 😊.

Džejňulka: Mrzí mě to, ale musím říct, že nejslabším článkem pro mě byly moderátorské vstupy Martina Šefla. Asi to bude tím, že jsem očekávala něco trochu jiného a bývala bych upřednostnila pozitivnější přístup, například kdyby večerem provázel sám šéf muzikálového souboru Lumír Olšovský, který umí být jako sluníčko. Na druhou stranu chápu, že si chtěl takovou událost vychutnat z publika a kochat se jako my. Museli jsme si zkrátka vystačit se super pěveckými vystoupeními a prostory mezi tím spíše ignorovat. Vadilo mi také komolení různých zahraničních jmen, především špatná výslovnost jména Fiyero z Čarodějky a též Hakuma Matata místo správného názvu Hakuna Matata. Uznávám, že přežblept u Andrewa Lloyda Webbera se stal příjemným »running jokem«, ale to je tak vše. S angličtinou podle mě bojovalo i pár interpretů, například Venuše Zaoralová Dvořáková, ovšem u ní to přebil talent a její neuvěřitelná síla. Moc jsem nerozuměla ani textům v písni No Good Deed, zároveň mi ale připadalo, že v některých momentech (což mohl být i tento případ), zvukaři přepálili celkovou hlasitost hudebního podkresu na úkor zpěvu. Naopak na závěr už to bylo v perfektní symbióze a chvílemi to vypadalo, že Velké divadlo zboříme. 😍

Která osobnost na koncertě byla podle nás nejvýraznější?

Nikča: Mě tento večer nejvíce uchvátila Alexandra Vostrejžová. Byť jsem ji znala již dříve, tak tímto vystoupením předčila má očekávání. Již u Rebeccy vynikala, ale plně si mou pozornost získala u písně z Fantoma opery. Zpočátku jsem vůčí ní byla trochu skeptická a bála jsem se, zda tuto úlohu zvládne, poněvadž role Christine je velmi náročná. Já jsem navíc velký pedant na Fantoma 😂, ale již od prvních tónů zazářila a s přehledem vyšvihla i nejvyšší tóny.

Džejňulka: Nejraději bych jmenovala všechny. Moc se mi líbí, jak je soubor různorodý a jak se skvěle doplňuje. Ale královnou večera bych tentokrát jmenovala Charlotte Režnou, to nejen díky boží jeptišce ze Sestry v akci, kdy nás přesvědčovala :„Sílu máš“. Div jsem nezačala také zpívat, jak jsem jí hned uvěřila, že to dokážu. Třešničkou na dortu pak bylo její pojetí slavného songu Najednou z Ledového království, kde předvedla magii s hlasem a navíc došlo i na humorné chvilky, když měla své dvě soukromé roztleskávačky v Pavlu Klimendovi a Martinu Holcovi. Pánové nám ukázali, jak by tento muzikál mohl vypadat v low cost verzi, kde by se šetřilo na efektech 😂. A na závěr si dokonce Pavel zkusil Charlotte i nadabovat! A bylo to tedy velmi povedené. Z pánů pak na pomyslný trůn musím posadit Jozefa Hruškociho, který zaujal pro mě dosud téměř neznámou skladbou Love Changes Everything. A těch posledních pár tónů posazených krásně hluboko? Nemohla jsem si pomoct, ale připadalo mi, že už to byla trochu příprava na Draculu. Takže se pomalu začínám velmi, velmi, velmi těšit 💖.

P.S. Totální souhlas s Fantomem opery, Nikčo. Kromě úchvatné Alexandry musím pochválit i Lukáše Ondruše. Tak ten mě tedy sakra překvapil!

Který z představených muzikálů bychom si uměli v Plzni představit?

Nikča: Já, jakožto obrovský fanoušek muzikálu Six, nemůžu říct nic jiného, než právě tento muzikál. Obsazení bych si dokázala představit zrovna v té sestavě, co vystoupila na tomto koncertě. Vzhledem k tomu, že není potřeba žádných velkých kulis, by to hravě zvládla Malá scéna DJKT – a všichni budeme happy! 😍 Six je velmi specifické dílo, co se angličtiny a humoru týče, ale nemám strach, že by si s tím v Plzni neporadili. Karolína Krausová prokázala, že je jasnou adeptkou na roli Kateřiny Aragonské.

Džejňulka: Klidně by se toho našlo vícero, ale jednoznačná první volba by v tomto případě padla na Come from Away. Koneckonců na jevišti už si herci vyzkoušeli moji nejoblíbenější píseň Welcome to the Rock, předvedli, že cast už by měli, možná i početnější než v Londýně, kde jsem toto dílo před časem měla možnost zhlédnout. Mluvené pasáže jsme už slyšeli i přeložené, což pomohlo příběh představit i části publiku, co muzikál vůbec nezná. Také zde, podobně jako u Six, by stačilo jen minimum práce na scénografii, takže Malá scéna by byla ideálním prostorem. Prosím, pana Romana Krebse obsaďte do role Nicka, tedy pána, který během nuceného pobytu v Ganderu pozná budoucí ženu. 💖 A ohromně mě potěšilo, že i po tomto čísle přišel z hlediště upřímný a nadšený potlesk, i když se nejprve nikdo moc na muzikál s tematikou teroristických útoků z 11. září moc netvářil. Věřím tedy, že v Plzni mají natolik skvělé diváky, že by pro ně Come from Away bylo perfektním bonbonkem. Ale pozor, od pana moderátora již víme, že bonbonkem nesmíme šustit 😂.