Muzikál Matilda: Děti jsou červi!!

Ticho, červi!! Usednout do lavic, během chvíle začíná vyučovací hodina. Téma hodiny bude recenze muzikálu Matilda. Hurááá.

Miliony dětí po celém světě pravidelně usedají do školních lavic v rámci pravidelné výuky. Jako malé děcko máme dvě možnosti. Buď školu budete milovat, nebo nenávidět. Znám jednu dívku, o které s jistotou vím, že má školu ráda. Jakmile poprvé udržela knihu v ruce, hned ji s radostí a během chvíle přečetla. Nebyla to totiž obyčejná holka. Byla to Matilda Wormwoodová. Tato mladá dívka umí daleko více věcí, než jen číst, psát a počítat. Má schopnosti telekineze a umí též dávno ztracené příběhy vyprávět takovým stylem, až se mohou státi skutečnými.

Scéna v Londýně

Tak trochu s nevolí usedám do přední řady lavic v Městském divadle Brno. Mám trochu strach, co mě čeká a nemine. Výhodou je, že v tom nejsem sám. Naštěstí mám s sebou další členy z naší party 7 statečných. Je tu se mnou Annie (která sedí v první řadě hned naproti učitelce), dále Eric (ta je tak trochu rebel a ihned si sedá do poslední řady), Džejňulka (co si říká zlatá střední cesta, a proto volí prostřední řadu) a poslední jmenovanou je Little Lotte (která ještě tak trochu váhá, kam se usadit). Já sám si sedám do druhé řady, hned vedle holky jménem Matilda.

Než začne hodina, tak se trochu seznamujeme s předmětem dané vyučovací hodiny. Matilda pochází z pera Tima Minchina, který se postaral o velice nápaditou hudbu a texty, které v nás probouzí tento ojedinělý příběh. Scénář si vzal na triko Dennis Kelly. Roalda Dahla netřeba dlouho představovat, že? Jeho román vyšel již v roce 1988. Tento britský autor je známý svými knihami pro děti a troufám si říci, že i dospěláky. Během let se z knihy o Matildě stává film a samozřejmě i muzikál. Ten je nominovaný i na několik cen Tony a vítězí hned v sedmi kategoriích. Matilda si úspěšně razí cestu od West Endu až po Broadway a poté ihned do celého světa. Ne nadarmo můžeme toto krásné představení spatřit i u nás.

Pokud mě pravidelně čtete, tak určitě víte, že rád cestuji do Londýna. Ano, právě zde jsem též navštívil Matildu, abych mohl porovnat výkony a provedení téhož muzikálu. Londýn vs. Brno. Těžký souboj, že? Kdo asi vyhraje? Dneska to bude přátelská remíza. Musím především konstatovat, že tento titul je velice povedený i u nás. Nevidím žádný velký rozdíl. Samozřejmě že v Londýně se hraje v určitý termín v jednom daném divadle, a to pravidelně každý den. Tudíž je jasné, že je divadlo tomuto dílu značně uzpůsobené. Ovšem i tak, co se týče scény a celého zázemí, je vše prakticky stejné jako u nás. Mám radost, že toto mohu napsat. Nemusíme se vůbec stydět, protože taky máme Matildu… a sakra dobrou.

Velký dík patří za vytvoření krásné scény (Petr Hloušek) i choreografie (Carli Rebecca Jefferson) a ostatní prvky představení. Pokaždé, když vidím Matildu, žasnu s údivem nad zápletkou, která si s námi dokáže pěkně pohrát. Hlavním tématem jsou knihy, tudíž se i na scéně často objevují, například když Matilda vypráví své příběhy v knihovně. Školní učebna je též perfektně vytvořená, lavice automaticky vyjíždějí z podlahy a zase v ní mizí. Je tu použito i množství triků – pojídaní celého dortu či kresba křídou po tabuli, ale i další lahůdky. Velice se mi líbí scéna na houpačkách, tu považuji za dokonalou. Pokud stále váháte, na jaký muzikál vzít vaše děti, tak právě toto dílo je tou pravou volbou…

Cambridge Theatre – Divadlo v Londýně

Crrrrr, už zvoní…

Ooo, jak já se bojím, co přijde. Když v tu chvíli vchází do třídy naše třídní učitelka, slečna Honeyová (Dagmar Křížová), ztělesnění dobré duše. Její aura září po celé třídě a vnáší sem klid a pochopení. Má snahu pomoci každému kolem sebe a přitom tak trochu zapomíná myslet sama na sebe. Ač je svázaná jistými pravidly, tak se snaží zajistit pro své žáky jen to nejlepší. Od samého začátku vidí v Matildě obrovský talent a nadání, které v sobě ukrývá. Dagmar Křížová dala této roli kus sebe. Její herecké pojetí je zcela bezchybné, a kdybych nevěděl, že to je jen divadlo, tak bych ji ihned bral jako opravdovou učitelku. Pěvecká část jí zcela sedne a její projev vás bude zajisté bavit. S citem odzpívá své sólové party, při nichž vám bude lehce smutno. Ovšem naučí se říkat i NE a být odvážná. Její vzájemné pouto s Matildou jen vygraduje  v závěru.

Hned v první vyučovací hodině zjišťuji, že Matilda je opravdu jiná. Její slovní zásoba je úplně jinde než u nás ostatních. Jsem rozhodnutý si s ní o přestávce promluvit. Matilda (Anna Bergerová, Marie Juráčková) je pozoruhodné dítě. Její dětství podle vyprávění není ideální, přesto má velký talent. Svoje volné chvíle tráví četbou knih, často i dosti náročných titulů. Je velice přátelská a má obrovské srdce. Anička a Marie jsou bezpochyby dokonalé. Celé představení leží na jejich bedrech a táhnou ho od začátku až do konce – obrovské množství textů, choreografie a zpěvu. Obě to zvládají s úžasnou lehkostí a svým stylem. Viděl jsem obě dvě a ani nemohu říci, která byla lepší. Obě jsou vyrovnané, a přesto každá jiná. Musím říci, že jejich energie přímo vysílala jasné signály do publika, které spolu s ní vše prožívalo. Též i po pěvecké stránce nemám co vytknout.

Co musím určitě zmínit, je Matildino vyprávění o eskamotérovi (Robert Jícha, Aleš Slanina) a krásné akrobatce (Petra Šimberová, Eliška Horňáková). Osud této dvojice napjatě sledujeme po celou dobu představení. Každý z této čtveřice zmiňovaných herců kus sebe přidal i do dané role. Ač eskamotéra a akrobatku vidíme na jevišti jen krátce, tak nás provází i v dalších drobnějších rolích a díky skvělému Instagramu divadla jsem se dozvěděl, že zpívají také sborová čísla v zákulisí.

Matilda přišla na svět jako nečekané a především nechtěné dítě. O jejím narození nás informoval doktor (Marco Salvadori, Ondřej Studénka), který v druhé části děje hraje i postavu Sergeje aneb ruského obchodníka. V první polovině sice je menší prostor pro zpěv, kde oba dva pánové předvedou skvělý výkon. Sergej je už o něčem jiném, úloha je to velice komická a mě osobně neskutečně baví. Jak Marco, tak Ondřej se proměnili v ruského mafiána, s nímž si není radno zahrávat. 🙂

Rodiče Matildy, kteří se od ní tak trochu distancují, si snad nikdo nemůže přát za rodiče. Její matka, paní Wormwoodová (Svetlana Janotová) je něco jako… ehm Blbá blondýna 🙂. Jejími jedinými zájmy jsou tanec a zkrášlování. Jak tvrdí, někdo čte a někdo se stará o sebe. Což je zaručeně ona sama. Svetlana dala této postavě své já, ale také velkou zábavu a smích. Její herecké výstupy si ihned oblíbíte a budete je se smíchem sledovat. Jak říkám, Blbá blondýna hadr… Ovšem svým zpěvem nám předvede perfektní výkon, jak jsme u ní již zvyklí.

To Matildin otec, pan Wormwood (Lukáš Janota, Jiří Ressler), tak to je jiná třída. Jeho smyslem života je prodej aut, ale především podvody. Matildu považuje za kluka a prakticky ji neuznává, vidí se pouze v prvorozeném synovi Michaelovi (Adam Gazdík, Josef Gazdík). No, toho zajímá jen televize. Ta je ostatně stylem života pro celou tuto rodinu. 🙂 Lukáš a Jiří hrají postavu otce každý po svém. Bylo zajímavé porovnávat tyto dvě alternace – oba jsou super, a přesto každý jiný. V jádru tato komická, a přesto vážná rodinka, vede svůj běžný život, ovšem bez Matildy.

Jediný, kdo vnímá Matildu, je knihovnice, paní Phelpsová (Alena Antalová, Johana Gazdíková). Právě jí totiž vypráví Matilda příběhy na pokračování. Knihovnice prožívá každý den kousek skládačky spolu s Matildou. Tato role je převážně herecká, a ať už Alena či Johana, obě dámy si získají vaši pozornost. Jejich projev a vžití se do osudu Matildy, sledují všichni diváci v sále.

Ouu, cítím přicházet čiré zlo. 🙂 Ředitelka školy, slečna Trunchbullová (Jiří Mach, Milan Němec), je třešničkou na dortu celého muzikálu. Tato husťácká baba, teda pardon, paní ředitelka, vede pevnou rukou celou školu. Před ní prchají děti i dospělí. Dokonce i samotná učitelka Honeyová z ní má respekt. Jiří i Michal jsou skvělou volbou – jejich tělesné proporce jsou vskutku úctyhodné 🙂 a předvádějí herecké i pěvecké výkony hodné ocenění. Tato role vás bude nejen bavit, ale budete se i těšit na každičký její výstup.

Vzájemné propojení mezi Matildou, slečnou Honeyovou a ředitelkou Trunchbullovou je základem celého představení. To sice trvá 3 hodiny, přesto je budete sledovat s nadšením až do poslední minuty. Musím říci, že se toto dílo velice líbí i dětem. Je to i poprvé, co děti v divadle dávají pozor, sledují celý příběh a baví se. Všichni fandí Matildě a bojí se pohledu přísné ředitelky.

Děkovačka v Brně

Aaaa, bacha jde sem… crrr, konec hodiny. Tak to bylo o fous. Už nás málem přistihla, jak si povídáme.

„Co říkáte na ředitelku Trunchbullovou?“ ptám se ostatních.

Annie, která celou dobu sleduje tento příběh z první lavice, s napětím ve tváři vypráví: „Myslím, že jsem byla v Matildině věku naprosto bezproblémové dítě, které mělo velký respekt z autorit a učitelé mě měli docela rádi, přestože jsem nebyla zrovna jedničkář. Pokud bych narazila na ředitelku Trunchbullovou, určitě bych se jí strašně bála a všemožně se snažila nevyčnívat z davu, a pokud možno, na sebe vůbec neupozorňovat. Matildu bych tedy jednoznačně vnímala jako hrdinku, která si dokáže jít za tím, co považuje za správné. 🙂 A vlastně ji tak vnímám dodnes.“ 🙂

To Eric s hrdostí sobě vlastní, oznamuje: „Ředitelka Trunchbullová? Karikatura nešťastné ženy, která si své komplexy vybíjí na nevinných. Dětský svět potřebuje kladné a záporné postavy, a ty záporné si maluje ve svých fantaziích jako monstra neschopné změny, a naopak schopné všeho ostatního. Nejsou však nesmrtelné ani neporazitelné. Zlo je přece v dětském světě vždy nutné porazit a dobro musí zvítězit. Rovněž nenáviděná učitelka vypadá a chová se jako ten nejhorší strážce podsvětí, který na své chování vždy doplatí. V reálném světě je mnohokrát všechno jinak – co se tváří jako největší zlo, může být ve výsledku tím milosrdným dobrem, a malé dítě musí nejdřív dospět, aby to pochopilo. A vlastně zlo musí existovat vedle dobra, aby malý člověk dokázal oboje od sebe odlišit.“

S naprostým klidem ve tváří, a přesto s respektem přichází Džejňulka: „»Drahá« paní ředitelko. Ani to drahá mi nejde z pusy, natož vás titulovat. Neměla byste pracovat ve školství a už vůbec mít vliv na malé děti. Prý jste skvělá sportovkyně, já bych vám tedy udělila pouze jednu medaili, a to za nejhnusnější a nejodpornější osobu na světě. A vůbec to nesouvisí se vzhledem, kdybyste se proti tomu chtěla ohradit. Zasloužíte si naprosto vše, co vám Matilda provádí a ještě jistě provede. Mrzí mě, že já jsem v sobě magii zatím objevit nestihla. Že chodím do školy, co »vedete« právě vy, ve mně vyvolala pouze – žaludeční vředy. Takže jsem rozhodně Team Matilda. 🙂 Trunchbullové zmar!“

Ooo, kde je Little Lotte? Jé už ji vidím, jako nenápadná myška sedí v předposlední řádě, a přesto je odhodlaná jít pevně dál: „Keby som bola v Matildinom veku a ocitla sa v škole pod vedením riaditeľky Trunchbullovej, asi by som chcela zmeniť školu 😃. Aj keď je pravda, že som bola pomerne nenápadné dieťa a dúfam a verím, že by som ju neiritovala, aj keď viem, že u detí ma problém už len s ich samotnou existenciou.“

Věřím, že tuto školu společnými silami zvládneme a ředitelkou se zastrašit nedáme. V čele s Matildou se nebojíme… Jááá, už nikdy víc se ji poddat nehodlám, už nikdy víc si svobodu nenechám vzít… Jsme dál odbojné děti…

Program Matildy

Celé představení je nabité neskutečnou energií, která stojí na dětských výkonech. Perfektní příběh, skvělá hudba a úžasná scéna. Ať už budete sedět v divadle v Brně či Londýně, tak zažijete Matildu, kterou nelze než obdivovat. A sakra, už zase zvoní. Jsem chytrej, vážně, vážně chytrej!!

P.S. Veškeré uvedené rozhovory byly poskytnuty se svolením mých kolegů ze 7 statečných 😊 , které beru jako své spolužáky ze třídy.