Zvídavé otázky 7 statečných: Marco Salvadori

Foto: Nikol Wetterová

Opět nastal čas položit pár otázek. Koho se to dnes ptáme? Marco Salvadori, známý například z jeviště Městského divadla Brno, nám prozradí, jaká představení patří mezi jeho nejoblíbenější a zda má nějakou vysněnou roli. Dozvíme se také, jak se dostal do Divadla Lucie Bílé a jestli má problémy s pamětí. 🙂 Co dalšího nám sdělil, se dozvíte z našich zvídavých otázek…

George: Marco Salvadori je muž mnoha tváří.  Když se podíváme na inscenace, v nichž hrajete, můžeme tam spatřit lahůdky v podobě všech různých druhů muzikálů. Měl jsem to štěstí vás vidět v převážné většině těchto představení. Sám se neumím rozhodnout, které je nejlepší. Máte vy sám představení, které je vaše nejoblíbenější? Já musím vyzdvihnout muzikál Ne/Normální, kde máte obrovský prostor se divákům předvést. Celý muzikál je navíc plný emocí, v kombinaci se silným příběhem.  Moc děkuji za zážitek.  Pokud to je možné, prozradíte nám, jaká role by byla vaším snem do budoucna? 😊

Mám radost z pozitivní odezvy na muzikál Ne/Normální, takže také děkuji. 😊 Je pro mě těžké říct, která inscenace je opravdu mou nejoblíbenější. Ovšem nejvíce si poslední dobou užívám Spamalot, nedám dopustit právě na Ne/Normální, a v neposlední řadě rád vzpomínám na Chaplina. Co se týče budoucích vysněných rolí, vždy jsem si chtěl zahrát Maria v muzikálu Bídníci, ale čas letí a já pomalu stárnu, takže se rád nechám překvapit! 😊

Little Lotte: Já tak trochu navážu na George a ráda bych se zeptala na právě na muzikál Ne/Normální, který je v mnohých ohledech specifickým dílem. 😊 Kdo je vlastně z vašeho pohledu Gabe Goodman a která z 37 písní, jež v muzikálu můžeme slyšet, vám nejvíce přirostla k srdci?

Hmm, co říct, abych nic neprozradil… Gabe spíše není, než že by byl. Vím, zvláštní formulace, ale ať se diváci přijdou podívat a pochopí. Všechny písně z Next to Normal jsou skvělé. Dílo funguje jako kompaktní celek a mé preference se mění s každým poslechem. Nejsilněji na mě ovšem vždy působí společné písně Diany a Dana.

Nikča: Vaším nejnovějším „zářezem“ je role v představení Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně. Jak byste diváky na představení pozval?

Jednoduše: Přijďte se pobavit a zhlédnout svižné představení, doprovázené nadčasovou hudbou, nejen z pera geniálního W. A. Mozarta. To vše v nádherném prostředí Biskupského dvora. Věřím, že si každý přijde na své.

Annie: Vidět vás můžeme nejen v Brně a v Praze, ale také v Ostravě jako Tonyho ve West Side Story, což je muzikál, který mám strašně ráda. 😊 Pokud se nepletu, je to vaše první účinkování na ostravské scéně. Je něco, co vás v Ostravě při zkoušení překvapilo? A bylo těžké zapadnout do tamějšího sehraného týmu? Máte ve West Side Story nějakou oblíbenou scénu, na kterou se vždy těšíte, nebo naopak i takovou, z níž máte stále velký respekt?

Ano, jedná se o mé první a aktuálně i poslední účinkování na této scéně. Nemohu říct, že by mě při zkoušení něco výrazně překvapilo, možná vysoká kvalita ubytovacího zázemí ostravského divadla. Zkušební období bylo příjemné, pro mě osobně velmi přínosné a rád se na West Side Story do Ostravy vracím. Ano, mám vždy respekt z Tonyho sólové árie ‚Maria‘.

Eponine: Máte opravdu pestrý muzikálový repertoár, od crazy muzikálů až po životopisného Chaplina nebo psychologický Next to Normal. Já osobně dávám přednost spíš muzikálům, které nás rozeberou, jak se říká, do morku kostí. Vždy pak o postavách přemýšlím, řeším, proč se chovají, jak se chovají, a co si prožily, než se ten příběh odehrál. Máte to jako herec taky tak, když se připravujete na novou roli?

Občas se na muzikály pohlíží jako na jednoduchou a plytkou formu divadelního řemesla, určenou čistě k pobavení diváka, ale díla jako právě Next to Normal nebo Chaplin, podle mého názoru, dokazují, že i opak může být pravdou. Mám to úplně stejně, rád rozebírám a přemýšlím o motivacích postav, o jejich úloze v rámci koncepce konkrétní inscenace atp… Je ovšem velký rozdíl hrát vážnější kusy, kde se tento proces lépe uplatňuje, nebo interpretovat rychlé konverzační komedie, kde jde více o divadelní řemeslo a techniku.

Džejňulka: Vídat vás poslední dobou můžeme také v Divadle Lucie Bílé, a to v muzikálu Láska je láska. Stejně tak máte roli i v připravovaném díle Srdeční záležitost. Jak tu vlastně vaše účinkování začalo – byl jste ke spolupráci osloven, nebo jste se účastnil konkurzů? A jak byste ohodnotil atmosféru tohoto divadla?

Byl jsem na konkurzu do muzikálu Slunce, seno, jahody v Hudebním divadle Karlín v režii Antonína Procházky, na konkurzu jsem předvedl opravdu strašný výkon, takže jsem byl velmi překvapený, když mi právě pan Procházka následně volal s nabídkou jedné z hlavních rolí v Divadle Lucie Bílé. Atmosféra divadla je skvělá, s každým dalším představením se na mé pracovní výlety za tímto týmem těším víc a víc!

Coffeerun: Jak už zmínili ostatní Stateční, váš repertoár je opravdu široký a pestrý. Stejně tak jako seznam divadel, v nichž jste hrál a aktuálně hrajete. Jste velmi vytížený. Na závěr bych chtěla trochu odlehčit tento rozhovor a zeptat se, zda se vám někdy stalo, že jste si popletl divadlo či představení, v němž jste měl hrát a stíhal jste to pak tzv. s jazykem na vestě? Nebo zda se stalo, že jste měl při představení okno?

Díky bohu jsem si zatím divadlo ani představení nepopletl! Občas je těžké všechny povinnosti vzniklé mým hostováním po Česku správně naplánovat, ale za ty zkušenosti to stojí. Párkrát mě samozřejmě zastihla dopravní zácpa, ale zatím vždy vše dobře dopadlo (klepu na dřevo). Okna na jevišti samozřejmě byla, ale zatím nejsou mým denním chlebem.  A dělám vše pro to, aby to tak i zůstalo.