Jsem věčně mladý dobrodruh, který málokdy tráví volný čas doma. Ráda cestuji za hranice všedních dnů, kam se vypravuji většinou spontánně, bez předchozích plánů, avšak s velkým nadšením. Hudba a divadlo patří u mě k těm hobby, s nimiž jsem se úplně sžila, a které zabírají v mém mobilu i srdci nejvíc místa.
Proč ti muzikály přirostly k srdci?
Nevím. Prostě přirostly. Mám množství koníčků a divadlo je jen jeden z mnoha střípků, kterými si obohacuji život.
Co tě musí zaujmout, podle čeho hodnotíš?
Vždy je to jinak. Hodnotím každé dílo především ve své hlavě a chvíli mi trvá, než se se svými dojmy podělím. Čím víc mě dílo zaujme, tím déle ho v sobě zpracovávám. Obyčejně je to hudba, která mě prostě musí 'chytit' a být pro mě zajímavá. Ale i nehudební divadlo mě umí okouzlit, pokud mi to něco dá a nějak mě obohatí. Nedá se to škatulkovat, každé dílo je jedinečné a také záleží na provedení projektu na divadelních prknech. Co produkce, to originál :-).
Jaké jsou tvoje muzikálové preference?
Také - vždy je to jinak. Mám období, kdy poslouchám jeden muzikál nebo jednoho autora furt dokola, jindy zase upřednostním ticho a odstup od divadla. Někdy zase nad nějakým dílem dlouho přemýšlím… Pak objevím něco nového a k tomu „starému“ se už třeba vůbec nevrátím… Opět je to o náladě, o tom, jak mě něco zaujme a zda mám chuť se k tomu po čase zase vrátit. Umění je o emocích.